Herec Jan Tříska – Igora Hnízda překonat nestačil!

Herec Jan Tříska se narodil 4.listopadu 1936 v Praze. Vyrůstal v klidném rodinném prostředí. Jeho matka byla původem z podnikatelské rodiny, otec respektovaným psychologem. Herecké a umělecké sklony projevoval již od mládí, kdy účinkoval v ochotnických souborech nebo studentských uskupeních. Studoval na gymnáziu v Hellichově ulici, později byl přijat na DAMU. Poprvé se před televizní kamerou představuje ve filmu „Váhavý střelec“ (1965). Ve své první části kariéry jsou nejznámější role z filmů: F.L.Věk, Lucie a zázraky, Zlatovláska nebo Na samotě u lesa. Nejvýznamnější rolí bylo účinkování v hudebně pohádkovém snímku Popelka (1969), kde ztvárnil roli potulného muzikanta s loutnou.

V pohádce Zlatovláska

Už jako posluchač DAMU se mohl pochlubit tím, že účinkoval v Národním divadle. Kariérnímu postupu bohužel bránil Třískův přístup k politickému režimu. Nebál se jej veřejně kritizovat a v roce 1977 podepsal Chartu 77. Podle dobového tisku však souběžně s Chartou, podepsal také „Antichartu“. Sporné jsou i dobové spisky StB, které uvádí Třísku jako spolupracovníka tajných služeb. Sám herec tento fakt několikrát vyvracel. Politické události jej nakonec společně s manželkou donutily k emigraci, ve které již zůstal. Trvale žil v Los Angeles a zahrál si i v několika amerických filmech, např. ve snímku Nadaný život podle stejnojmenné předlohy Stephena Kinga. Po roce 1989 se do Československa příležitostně vrací, protože nabídky na filmové spolupráce opět přicházejí. Z druhé části umělecké kariéry patří mezi nejvýznamnější účinkování ve Svěrákově „Obecné škole“. Následují i snímky Želary, Horem pádem, Máj, Hranaři, Bastardi, seriál Stopy života. Posledním snímkem herce byl Svěrákův film „Po strništi bos“, který měl doplňovat Obecnou školu. Poslední role Třísky měla být ve filmu Jiřího Mádla „Na střeše“. K natáčení však již nedošlo. Herec po pádu z Karlova mostu 25.9.2017 zemřel. Jeho úmrtí je dodnes zastřeno rouškou tajemství. Někteří kolegové tvrdí, že pád byl nešťastnou náhodou. Druzí hovoří a pošramoceném zdravotním stavu a neochoty Třísky smířit se se stářím, proto měl prý zvolit dobrovolný odchod ze světa.

Igor Hnízdo v Obecné škole

Ať už je pravda na kterékoliv straně, podstatné je, že zde zůstává hercův otisk v mnoha zajímavých hereckých podobách. Ať už na divadle, ve filmu nebo před rozhlasovým mikrofonem.

V roli kata ve filmu Máj

A jak na něj vzpomínají známé osobnosti?

Publicistka Marie Formáčková: 

„Když jsem byla holka, byl Jan Tříska pro mne tím idolem, jehož fotku jsem měla na psacím stole, kde jsem dělala úkoly, a měla jsem to štěstí, že jsem ho několikrát viděla v Divadle za branou a také jako legendárního Romea v Národním divadle. Bylo mi líto, když odešel a na nějaký čas se za ním zavřela voda, ale o to příjemnější bylo, když se začal vracet. Měla jsem ho jako herce moc ráda, a tak jsem považovala za velkou poctu, když si u mě jedno velké nakladatelství objednalo o něm knihu. Už ji ale neměl kdo autorizovat…“

Herečka Kateřina Macháčková:

„Byl to skvělý herec, mimořádná osobnost, solitér. Měla jsem s ním možnost hrát v tv inscenaci Molièrova Dona Juana, hrál Juana a my s Eliškou Balzerovou venkovanky… jeho nečekaná smrt mě zasáhla.“

Režisér Tomáš Magnusek:

„Na Jana Třísku vzpomínám jako na velmi příjemného, vysoce profesionálního a hlavně usměvavého muže. Natáčení s ním bylo vždy pohodové a pro mne osobně velkým zážitkem a cennou zkušeností.“

Herec a zpěvák Jiří Štědroň:

„Byl to starší kolega, kterého jsem si velmi vážil. Vídal jsem ho v Národním Divadle ještě jako student, např. v Rackovi. Spolu jsme hráli v jednom velmi známém filmu, v Popelce paní režisérky Janečkové. Bohužel jsme se nikdy osobně nepotkali, což mě velmi mrzí. Uznávat a obdivovat jsem jej mohl pouze na dálku.“

REDAKCE

Foto: ceskatelevize.cz, Český rozhlas, facebook, csfd aj.

Komentáře