Islámské lži o Jeruzalému a mešitě Al Aqsa

Jak „putovala“ mešita Al-Aqsa uvedená v koránu z Arabského poloostrova do Jeruzaléma. Jak se rozšířilo území Chrámové hory, aby se zamezil přístup Židům na toto posvátné místo. Zvláštní lekce z historie.
Známé arabské přísloví říká: „Lhář musí mít dobrou paměť“. Důvod je jasný – musí si pamatovat své lži a komu jakou lež říkal, aby se nezapletl sám do svých lží a tak by vše na sebe vyzradil. Toto pravidlo samozřejmě platí i v tak důležité záležitosti, jakou je Jeruzalém, jehož svatost pro sunitský islám se zakládá na politickém výkladu a na jednom z veršů Koránu, zatím co pro šíitský islám je třetím svatým městem po Mekce a Medině jihoirácké město Nadžaf.
Nejstarší islámské prameny uvádějí, že mešita Al Aqsa („Vzdálená“), která je vzpomenuta jednou v Koránu, byla jednou ze dvou mešit, které se nacházely nedaleko vesnice na Arabském poloostrově (dnes Saudská Arábie), jejíž název je Džiarana ležící mezi městy Mekkou a Ta’ifem. Jedna mešita, blízká k vesnici, se nazývá „al-misgad Al-Adna“ neboli „Blízká mešita“. Kdežto druhá mešita, vzdálenější, se nazývá „al-misgad Al-Aqsa“ neboli „Vzdálená mešita“. To je ona mešita uvedená v 17. súře Koránu, kde se píše o Muhammadově mýtické noční cestě od „Svaté mešity“ do „Vzdálené mešity“ v Džiaraně.
Padesát let po Muhammadově smrti, roku 682, se proti Ummajovskému chalífovi sídlícímu v Damašku vzbouřil správce Mekky Abdalla ibn El-Zubajr. El Zubajr uzavřel pro poutníky ze Sýrie (Damašku) všechny cesty vedoucí k Mekce. Tím jim znemožnil tradiční pouť hadždž – حجِ . Chalífa neměl jinou možnost než vybrat jeruzalém, který se tak stal alternativním místem pro hadždž. Tradiční pouť – hadždž je jedním z pěti základních přikázání islámu. Aby podložili výběr Jeruzaléma, vymysleli muslimští učenci spojení, podle něhož mešita Al-Aqsa uvedená v Koránu se nenalézá dále od vesnice Džiarana, ale v Jeruzalémě a spojili to s mýtickou Muhammadovou noční cestou do Vzdálené mešity. Odtud pochází v sunnitském islámu názor, že Jeruzalém je třetím svatým městem.
Šíité, kteří byli Ummajovci pronásledováni (dodnes šíitský islám je sunnitskými muslimy považovaná za herezi), nepřijali sunnitský názor o svatosti Jeruzaléma. Pro ně je třetím svatým městem islámu jihoirácký Nadžaf, kde se nachází hrob Alího ibn Abi-Taliba, čtvrtého voleného chalífy, zakladatele šítského směru v islámu. Jsou zde pochováni i mnozí šíitští učenci. Teprve po Chomejního revoluci roku 1979 si íránští šíité a libanonské šíitské hnutí Hizballáh vzpoměli na Jeruzalém a jeho svatost pro islám, aby je sunnité nemohli obviňovat z náklonosti k sionismu.
Jordánská mapa odhaluje pravdu
První lež, máme-li to tak nazvat, je vlastně tvrzení, že „Vzdálená mešita“ se nachází v Jeruzalémě. K této lži se přidaly jiné další lži, hlavně se to týká lokalizace samotné mešity Al-Aqsa v Jeruzalémě. Až donedávna mešita Al-Aqsa byla budovou na jihu Chrámové hory se střechou ozdobenou stříbřistou kupolí. Celé prostranství Chrámové hory se nazývá „Al-Haram al-Šarif“ („Svaté důstojné místo“). Avšak po šestidenní válce (červen 1967) se v židovské společnosti začaly ozývat hlasy, ve své době to byl hlavně pozdější vrchní rabín Haify Šear-Jašuv Kohen, které nabádaly k výstavbě synagógy v prostoru Chrámové hory. Předpokládalo se, že muslimové nebudou proti tomu, neboť budova mešity Al-Aqsa se nachází na jižní straně Chrámové hory. Také vrchní vojenský rabín Šlomo Goren chtěl ihned po šestidenní válce konat na Chrámové hoře náboženské slavnosti. V reakci na tyto snahy rozhodli muslimové, že Al-Aqsa uváděná v Koránu není pouze mešitou v jižní části Chrámové hory, ale že termínem „Al-Aqsa“ se označuje celé prostranství Chrámové hory. Aby opodstatnili své nynější tvrzení, přestali muslimové používat termínu ‚ Al-Haram al-Šarif‘ jako názvu pro Chrámovou horu a začali nazývat celé prostranství ‚mešitou Al-Aqsa‘. To, že takové tvrzení je lživé, dokazují dva dokumenty, z nichž jeden je známější a druhý méně.
Prvním a známým dokumentem je brožura, kterou roku 1924 napsal a redigoval jeruzalémský muftí Hajj Amin Al – Husseini. Tato muftího brožura s názvem A Brief Guide to al-Haram al-Sharif – Jerusalem (Krátký průvodce po Al-Haram Al-Šaríf – Jeruzalém) se mnohokrát vydávala v nezměněné podobě a jejím vydavatelem byla Nejvyšší muslimská rada v Jeruzalémě. Ne Al-Aqsa. Mešitě Al-Aqsa je v brožůře věnována jedna kapitola po kapitole o svatyni Zlatá kupole. Tato svatyně (tzv. Omarova mešita) se nalézá v prostřední části Chrámové hory. Podle jeruzalémského muftího Hajje Amina al-Husseiniho je je mešita Al-Aqsa budovou na jižní straně Chrámové hory.

Podívejme se, co se píše na str. 4 výše zmíněného průvodce po al-Haram al-Sharif:
„Its sanctity dates from the earliest (perhaps from pre-historic) times. Its identity with the site of Solomon’s Temple is beyond dispute. This, too, is the spot, a according to the universal belief, on which ‚David built there an altar unto the Lord and offered burnt offerings and peace offerings‘ “ (2. Samuelova 24,25).

Dr. Mordechaj (Moti) Kedar (nar. 1952 v tel Avivu). Orientalista, profesor arabštiny na Bar Ilanově univerzitě v Ramat Ganu a vědecký spolupracovník Beginova a Sadatova Střediska strategických studií při Bar Ilanově univerzitě. Sloužil ve vojenské rozvědce AMAN a je podplukovníkem v záloze.

Zdroj: http://eretz.cz/2016/10/islamske-lzi-o-jeruzalemu-a-mesite-al-aqsa-cast-i/

izr

Komentáře