Jana Černochová: Izrael považuji za jednoho z nejbližších spojenců naší země.

Izrael považuji, i přes poměrně velkou geografickou vzdálenost, za jednoho z nejbližších spojenců naší země. Historicky i dnes. Zasluhuje náš respekt a podporu, protože se jedná o jediný demokratický stát v regionu Blízkého Východu, který je nám navíc blízký i kulturně. V oblasti zajištění vlastní bezpečnosti a obranyschopnosti by nám měl být vzorem a naše vzájemné vztahy skýtají navíc mnoho výhod pro vzájemný obchod a sdílení know how například v oblasti moderních technologií či obranných a strategických zkušeností.

Patřím jednoznačně k zastáncům toho, aby Česká republika na mezinárodní scéně působila nejenom slovy, ale i skutky, jako trvalý obhájce Státu Izrael a byla slyšet vždy, když zaznívá štvavá protiizraelská rétorika. Proto jsem v uplynulém volebním období například opakovaně iniciovala usnesení Poslanecké sněmovny, které se vymezilo vůči protiizraelským rezolucím organizace UNESCO. Snažila jsem se také přimět vládu, aby pozastavila platby ČR této organizaci, dokud bude sloužit jako nástroj protiizraelské propagandy. Byť se jednalo o velmi zanedbatelnou částku, symbolika tohoto kroku je, nejenom pro mě, velmi významná.

Patřím k lidem, kteří obdivují židovský národ, jeho vzdělanost, kulturu, která již před tisíci lety patřila mezi velmi bohaté a rozvinuté, jeho schopnost přežít a překonat i tragické etapy v historii. Mám řadu přátel mezi členy židovské obce a toto přátelství pro mě moc znamená. Jako starostka Městské části Praha 2 cítím morální povinnost být nápomocná i při prosazovaní praktických kroků, které povedou např. k většímu bezpečí dětí, studentů i pedagogů v Lauderových školách, které na dvojce máme. Po dlouhých letech se nám společně podařio prosadit takovou stavební úpravu Belgické ulice před školou, která dává pocit bezpečí všem, kteří do Lauderových škol chodí. Kritickým a antisemitským dopisům a mailům navzdory. Málokdo ví, že do druhé světové války byla nepočetnější židovská obec v Praze právě u nás, na Vinohradech, a moc bych si přála, aby se jí v budoucnu podařilo obnovit. Projekt “Stopy židovské přítomnosti na Praze 2”, který jsme společně s Židovským muzeem realizovali, považuji za nový začátek. Překrásnou Vinohradskou synagogu už asi bohužel neobnovíme, ale hledejme společně jiné místo, kde by mohla nová synagoga stát!? Když jsem četla výsledky bádání, detailně popsané ve stejnojmenné knize, bylo mi smutno. Bylo mi smutno a stydno zároveň. Za to, že tehdejší obyvatelé Vinohradů mlčky přihlíželi deportování svých sousedů, židovských spoluobčanů, do koncentračních táborů. Tisíce obyvatel Vinohradů zemřelo a Vinohradská židovská obec prakticky zanikla….. Narodila jsem se 30 let po těchto událostech, ale cítím to jako dluh, který bychom měli našim vinohradským sousedům splatit. Každý rok si připomínáme památku obětí Šoa, ale to bohužel nestačí. Antisemitismus u nás i v Evropě nabírá znovu na síle a musíme se mu postavit a nemlčet!

Byla bych ráda, aby nejenom “dvojka”, ale i Česká republika, po nadcházejících volbách, navázala na svou tradičně vřelou politiku vůči Izraeli a jsem hrdá na to, že Občanská demokratická strana jako jediná z relevantních stran má tento cíl jako jednu z priorit zahraniční politiky i ve svém předvolebním programu. Pokud ve volbách uspějeme, jsem odhodlaná tuto prioritu i nadále aktivně z pozice starostky dvojky i poslankyně naplňovat.

Jana Černochová (ODS), poslankyně PČR a starostka MČ Praha 2

Komentáře