Operní diva Edita Randová: Držím se hesla, že není dobré se někomu připodobňovat!

Zpěvačka Edita Randová (52) patří k předním mezinárodním mezzosopranistkám. Svou dráhu odstartovala v Hudebním divadle Karlín a Státní opeře v Praze. V rámci své koncertní činnosti vystupovala na mnoha místech napříč celou zeměkoulí – Sydney, Mexico City, Chicago, New York, Barcelona, Londýn ad. V současné době je mimo jiné absolventkou magisterského oboru mezinárodních vztahů a diplomacie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. 

Jak a kdy jste se dostala ke zpěvu?

Zpívat jsem začala už v šesti letech, chodila jsem do tehdejší lidové školy umění. Po ukončení základní školy jsem ale šla studovat střední ekonomickou školu, a to na přání rodičů, kteří chtěli abych měla solidní zaměstnání. Takže kancelář byla mým dalším působištěm. Platila jsem si hodiny klavíru a zpěvu a poté už na mě čekalo působení v HDK. Kariéra se mi pak rozjela v plné míře.

Měla jste někdy nějaký vzor?

Držím se hesla, že každý je jiný a není dobré se snažit někomu připodobňovat. V pubertě byl mým vzorem Karel Gott. Doma jsem měla všude jeho plakáty.

Vaším prvním angažmá bylo Hudební divadlo Karlín. Jaké to ve Vás zanechalo vzpomínky?

Nádherné. Byl to můj začátek kariéry. Tehdy jsme byli super parta. S některými kolegy se stýkám doteď. Bývalý šéfdirigent, dnes ředitel opery v Ústí nad Labem bude například dirigovat můj koncert 16.10. v Praze v rámci mezinárodního hudebního festivalu Tóny nad městy, jehož jsem uměleckou ředitelkou.

V roce 2003 jste byla vyslána ministerstvem zahraničních věcí do Austrálie, abyste kulturně reprezentovala ČR. Jaká to pro Vás byla zkušenost?

Nebylo to jediné turné, kdy jsem reprezentovala ČR v zahraničí. Měla jsem též turné po Brazílii a Číně. Všechna turné se konala za podpory MZV. Austrálie byla velký zážitek. Zpívala jsem například v St. Andrew Cathedral se sólisty opery v Sydney, dále pak v Canberre pro tehdejšího pana velvyslance.

Obdržela jste také cenu Gustava Mahlera… 

Ano, byla to pro mě cest. Tuto cenu jsem dostala za propagaci české hudby v zahraničí. Byla mi předána v Akademii věd ČR. Tohoto skladatele si strašně moc vážím, patří mezi mé favority, moc ráda ho zpívám. O to větší to byla radost.

Není bez zajímavosti, že jste se stala tváří italské značky Global Force. Jak k tomu došlo?

Zpívala jsem na jedné akci, kde se též prezentovala tato kosmetická firma. Další den mě pozvali na kávu a požádali mě, abych se stala jejich tváří. Ráda jsem samozřejmě souhlasila.

Jak hodnotíte vývoj české hudební scény?

Myslím si, že pokud jde o vážnou hudbu, tak jistě rezervy máme. Nicméně doporučuji návštěvu opery, ale pokud jdete poprvé, vyberte si prosím repertoár lehčí na poslech, např. Smetanu, Dvořáka. Též symfonická hudba stojí za poslech. Česká filharmonie, super! Můžete začít třeba hned návštěvou mezinárodního hudebního festivalu Tóny nad městy, který začíná 16.10. v kostele sv. Šimona a Judy. K populární hudbě se nemůžu vyjadřovat, poslouchám převážně zahraniční interprety.

Máte nějakou vizi, co byste ještě chtěla realizovat?
Vizi mám, a to uspořádat operní představení s pomocí nejnovější moderní techniky.

Ondřej Spýťa Syrový

Komentáře