Stylistka a vizážistka Alena Klenot: Všechno jde, když se chce.

Alena Klenot patří mezi nejúspěšnější světové vizážistky, ačkoliv tuto profesi nikdy nechtěla dělat. Spolupracovala s řadou světových celebrit, jako například s Celine Dion, Cher či Lady Gagou. Své zkušenosti předala veřejnosti ve svých knihách, kde propaguje zejména biodentické hormony, které označuje jako prevenci proti stárnutí.

Byla vizážistka a stylistka Vaše vysněná profese?

„Vůbec ne, byla to z nouze ctnost. Když jsem vystudovala ekonomickou školu, rozhodla jsem se odejít na západ, tak jsem nevěděla, co budu dělat. Od mala jsem se motala kolem televize, tatínek pracoval jako filmový střihač a maminka byla akademická malířka. Umění v rodině tedy bylo, tak jsem si řekla, že bych mohla mít nějaký talent. Chtěla jsem jít na žurnalistiku, ale byla jsem na černé listině, protože můj otec natáčel filmy, když tady byla revoluce a pak to vyváželi do Španělska. V roce 1974 ho vyhodili, tím pádem jsem nemohla studovat to, co jsem chtěla. Zázrak byl, že jsem se dostala na ekonomickou střední školu, což byla dobrá škola. Tam jsem udělala maturitu a potom šla pracovat do České tiskové kanceláře, na anglické oddělení. Později mi došlo, že to není to pravé, tak jsem odešla. Utekla jsem se svým sedmiměsíčním synem a manželem do Rakouska, pod záminkou, že jedeme na dovolenou. Už jsme se nevrátili.“

Byly pro Vás začátky v Rakousku těžké?

„Dokud je člověk mladý, tak si to tak nebere. Všechno bylo dobrodružství, dnes už bych to tak neviděla. Udělala bych to znova, ale více bych přemýšlela. Tenkrát to bylo něco nového. V Rakousku jsem byla dva roky a čekala jsem na Kanadu. Do Ameriky jsem nechtěla, protože ta měla tenkrát povinnou vojenskou službu a já nechtěla, aby můj syn musel. Po dvou letech jsem byla ještě ve Vídni, tam si otrkávala profesi vizážistky. Šla jsem na kurz od značky Dior. Moje němčina byla zvláštní, tak jsem spíš pozorovala, jak se všechno děje. Po dvou letech jsme odešli do Kanady a tam jsem začala pracovat jako vizážistka.“

V Kanadě jste prezentovala mnoho značek, například Channel…

„Ano, takhle jsem začala. Než jsem šla k televizi, tak jsem pracovala pro různé firmy – Channel, Yves Saint Laurent, Dior. V angličtině jsem měla akcent, a to se považovalo za plus. Potom jsem se dostala do televize, s ní jsem byla na osmi olympijských hrách a na jedněch z nich se seznámila se Celine Dion, v Barceloně. Ani jedna z nás moc neuměla anglicky. Můj manžel uměl anglicky, s ním jsem pracovala v té televizi a oběma nám pomáhal s angličtinou.  Později, když už jsem začala pracovat se Celine Dion, tak už to bylo jednodušší, protože pak přicházela jedna hvězda za druhou.“

Pracovala jste s Cher, Lady Gagou a dalšími…

„V Kanadě musíte patřit do určitého svazu vizážistů, a když přijede někdo nový do města, tak vás zavolají.  Zpěvačka Cher nemá ráda vizážistky ženy, ale tenkrát její vizážista onemocněl a já jsem byla první na listě. Ona je profesionálka, vynikající. Několikrát jsem pracovala s Janet Jackson, zajímavá spolupráce byla s Marií Shriver, to byla žena Arnolda Schwarzeneggera. Taky jsem jí potkala na olympijských hrách a pomáhala jí vybírat šaty na její svatbu a výběr se mi povedl.  Poradila jsem jí dobře, aby si neoblékala šaty, které navrhl návrhář a ve kterých vypadala jako Sněhurka. Tady by se mi taková kariéra asi nepovedla.“

V roce 2004 Vám vyšla první kniha Krása na dosah.

„Ano, s paní Knoblochovou. Byla zaměřená vyloženě na make-up. Paní Knoblochová je historická osoba Dermacolu, píše o tom a také se svojí dcerou, která dělá vizážistku. V této trojici byla vydána kniha. Taková průprava přes kosmetiku.“

Jste propagátorka bioidentických hormonů…

„Ano, to tady vůbec nikdo nezná. Herečky a zpěvačky v Americe vypadají dobře, protože mají pěkné plastiky, upravené obličeje, sportují a dobře jedí. Musejí se také cítit mladě a mít energií. Před patnácti lety začaly hormonální výzkumy. Hormony jsou pro naše tělo důležité, je to substence, kterou nevidíme. Takový pošťák, který nosí informace našim buňkám. My potřebujeme hormony, abychom se cítil dobře, mladě. Jsou dva druhy – rozmnožovací a metabolické, ty jsou pořád v rovině. Zhruba po třicítce se začínají rozkolísávat díky životnímu stylu, prostředí, DNA. Jedny jdou nahoru a druhé dolů, to není dobré. V Americe se zjistilo, že umělé hormony nejsou natolik dobré a je lepší najít naturální cestu. To jsou právě bioidentické, tedy velice podobné našim hormonům. Dostávají se z placenty, od prasat a z rostlinných výtěžků. Bioidentické hormony napomáhají ke správné balanci rozmnožovací a metabolických hormonů. Vracejí je zpátky do rovnováhy.“

A jak je to s nimi v ČR?

„V České republice jsou dva doktoři, kteří to studovali v Americe, ale ty o tom nechtějí přednášet. Odpoví mi, že to nikoho nezajímá. Pokud to tak budou brát, lidé se o tom nikdy nedozví. To je právě, proč jsem napsala knížku „Jsem příliš mladá, abych zestárla.“ V této knize jsou všechny informace. Já jako vizážistka jsem se snažila s lidmi, se kterými jsem pracovala, aby dobře vypadali a zároveň se tak i cítili. Na olympijských hrách jsem měla na starost komentátory a oni neměli čas na jídlo, tak jsem jim běhala pro saláty. Byla jsem takový antiage guru. Chtěli mě, protože věděli, že se o ně budu starat i po této stránce.“

A jak došlo ke psaní knihy „Jsem příliš mladá, abych zestárla“?

„V mládí jsem si říkala, že nechci být stará, takže toto téma mě zajímá celý život. Vždy jsem se snažila udržovat vitalitu a sílu. Nejde jen o krásu, ale o životní styl. Nejhorší věc na světě je cukr. Jakmile se v sedmnáctým století představil, bylo hodně nemocí a všichni měli vypadaný zuby. Tím, že je cukr ve všem, musíme se snažit ovlivnit braní toho cukru. O tom píšu v té knize. Myslela jsem si, že to tady bude ženy zajímat, protože Američanky hledají stále něco nového. Není tam nenormální, když vidíte ženskou s lupou, jak čte ty malá písmenka v krabičkách. Prodala jsem tři tisíce výtisků.

U nás jsou ženy vyčerpané, chodí do práce a ještě hlídají vnoučata. Američanky taky mají rádi svá vnoučata, ale ne na úkor svého zdraví. Člověk se o sebe musí starat. V knize „Jsem příliš mladá na to, abych zestárla“ je shrnuto, jak se o sebe starají celebrity. Celine Dion pila vodu s citrónem, protože jí pročistila hlasivky. Tady nabídnou vodu s citrónem až v poslední době, dříve ne. Sledovala jsem zajímavosti celebrit a přišla jsem na to, že Asiati mají výbornou stravu. Oni jedí zeleninu a moc jí nerozvaří, málo masa a sója. Italové a Francouzi mají také dobrý jídelníček, samá zelenina a ryby. Jezdím na různé semináře, se svojí knihou a nejvíce na ně chodí cizinky. Češky jsou unavené, vaří nebo hlídají děti. Oni nemají chuť po té informaci co udělat, abych se cítila dobře.

V roce 2000 jsem se začala věnovat antiage a seznámila jsem se s ženou, která se jmenuje Suzanne Summers. Znát ji ze seriálu Krok za krokem. Aktuálně už nehraje a píše knihy. Vyléčila se právě Biodentickými hormony z rakoviny prsu. Já jsem přečetla všechny knihy a následovala ji. Nebydlela jsem od ní daleko a komunita televizních lidí byla dohromady, takže jsem se s ní setkala. Potom jsme začaly dělat semináře o antiage. Ona má kolem sebe doktory, že když si kliknete například Suzanne Summers – antiage, tak vyjedou doktoři, kteří praktikují bioidentické hormony. Moc se mi to líbí, protože pomáhá lidem. Opravdu dává ženám osvětu a zároveň je podporuje doktorským supportem. Myslela jsem si, že bych tohle mohla vytvořit s těmi doktory u nás a nějak se to nechytlo.“

A kdo Vám knihu pokřtil?

„Měla jsem opravdu zajímavé ženy na křtu – Petru Černockou, Marii Tomsovou, Saskii Burešovou, Adinu Sobotovou, Andreu Verešovou a další. Za každé desetiletí od třicítky tam byla zastoupená celebrita. Byl to velký úspěch, za měsíc se prodalo 800 knih, hodně šla na odbyt. Hovořila jsem o tom také v televizi.  Oni jedí zeleninu a moc jí nerozvaří, málo masa a sója. Italové a Francouzi mají také dobrý jídelníček, samá zelenina a ryby.“

Také jste vydala „Anti-aging diář“…

„Protože výzkum antiage jde neustále dopředu, tak než jsem dala všechny informace do knihy, tak už byly skoro staré, proto jsem vydala ještě Anti-aging diář. To je takový dodatek ke knize.“

S Marií Tomsovou

Chystáte další knihu?

„Ne, protože budu odjíždět. Napíšu knihu v Americe o tom, jak být expatem v Evropě, to bude velice humorné. Mohla by to být dobrá komedie. Bude to v angličtině. Kamarádky se ptají, proč nemám knížky v angličtině. Odpovídám, že tam už to všichni znají. Stále propaguji ty naše doktory, ale nemám zpětnou vazbu.“

Pojí se k Vám značka Olalalife..

„To je moje kosmetika, respektive webové stránky. Kdysi dávno, když tu nebyl MAC, tak jsem prodávala svou kosmetiku MAK – Make-up Aleny Klenotové. Byla jsem u zrodu MACU v Kanadě, když dva muži, kteří vynalezli tuto profesionální kosmetiku a pracovali jsme na ni. Potom ji prodali Esteé Lauder a já v té samé továrně jsem pokračovala se svou vlastní značkou. Měla jsem celou značku a potom jsem zjistila, že nemá být v konkurenci s velkou firmou. Vybrala jsem si pár produktů, které stále mám.“

Po rozhovoru s Alenou Klenot

Ondřej Spýťa Syrový

 

Komentáře