Veronika Kolářová: Není práce jako práce II.

Pokračování článku Veroniky Kolářové – Není práce jako práce

I. část článku zde: http://disuk.cz/veronika-kolarova-neni-prace-jako-prace-i/

Předehra je nejdůležitější. V našem světě to není nic jiného než snaha předstírat, že jsme se tu původně sešli z úplně jiného důvodu. Jistě víte o čem mluvím. Na začátku to vypadá skoro jako průměrný Hollywoodský trhák, brzy ale zjistíte, že jediná srozumitelná věta v celém tom velkofilmu je ,,Dobrý den, já jsem vám přišel spravit záchod“

Dříve jsem hrála nevinné školačky s culíčky, postupem času a s přibývajícími vráskami jsem plynule přešla na role sekretářek, manažerek a nadržených učitelek. Bohužel jsem nedávno dostala i roli bohaté paničky, která se rozhodla přefiknout svého nevlastního syna. Dnes je to tedy pro mě ještě celkem výhra – hraji unavenou klientku v lázních, která si přišla dopřát relaxační masáž. Už se těším až mě ten fešák namasíruje! Lehám si čelem dolů na masážní lehátko, nahá, přes své drobné pozadí si úhledně skládám bílý ručník a přichází ke mně můj oblíbený kolega, který mi bude provádět onu ,,hloubkovou“ masáž. Režisér zavelí ,,Scéna jedna, klapka jedna, buďte všichni ticho a doufám že máte ztlumený ty vaše iPhony, a… akce!“

Když si herec s herečkou sednou, scénu si oba užijí. Kdybychom se nemuseli tolik soustředit na správné držení těla, aby měl kameraman dobrý výhled, stejně jako na přiměřené hekání, byla by pro nás práce jen o potěšení. Vše záleží na produkci – některá nás nechá dělat si to po svém, protože ví, že za léta praxe víme jak na to, jiná má striktně určený harmonogram. Scéna trvala necelou hodinu, já i potem orosený herec jsme na pokraji vyvrcholení, jde se tedy na velké finále, poslední dvě minuty… a tím to končí. ,,Dobrá práce!“ slyším odněkud z dálky zatímco se snažím popadnout dech. Kéž by byla každá scéna taková jako ta dnešní. Nejlepší scény jsou přesně ty, ve kterých funguje vzájemná přitažlivost. Se škádlivým úšklebkem vlepím svému pohlednému masérovi  polibek na rty, popadnu z křesla odložený župan a vláčně se přesouvám do sprchy.

Sprcha po scéně je pro mě jistým druhem reinkarnace. Jaký nádherný pocit, smýt ze sebe všechen pot, tělesné tekutiny a stres, kterým se nechtěně nakazím od členů štábu během natáčení. Zatímco mi stéká horká voda po těle, přemýšlím o svém programu na dnešní večer. Většinou si po práci zajdu s kolegy na večeři nebo se uvelebím na gauči ke svému příteli. Nejdůležitější částí mého pracovního dne je strávit jeho zbytek s dobrou společností. V opačném případě se občas, při náročnější scéně, mohou dostavit nežádoucí negativní emoce. Přeci jen není to práce jako každá jiná. Člověk předvádí své nahé tělo za peníze, a to není zrovna jednoduché, zvláště pro ženy.

Na závěr bych chtěla poprosit naše vášnivé fanoušky o pochopení a uváženou kritiku. Nezapomeňte, že jsme jenom obyčejní lidé, stejně jako vy. Většina z nás má rodiny a stejné každodenní starosti jako vy.

Veronika Kolářová „Belle Claire“, trojnásobná držitelka Oscara

vkself

Komentáře