České filmy připomínající nacistická zvěrstva
ROMEO, JULIE A TMA (1959)
Režie: Jiří Weiss
Scénář a předloha: Jan Otčenášek
Hrají: Ivan Mistrík, Dana Smutná, Jiřina Šejbalová, František Smolík, Blanka Bohdanová ad.
Děj: Velice precizní postižení okupační atmosféry strachu, ovládající celou společnost. Hrdinkou je z transportu uprchlá židovská dívka, kterou mladičký student ukryje na půdě jednoho činžovního domu. Navzdory ohrožení i mládencově měšťácké rodině mezi nimi vyraší něžná láska.
—
VYŠŠÍ PRINCIP (1960)
Režie: Jiří Krejčík
Scénář a předloha: Jan Drda, Jiří Krejčík
Hrají: Jana Brejchová, František Smolík, Rudolf Hrušínský, Petr Kostka, Václav Lohniský ad.
Děj: Film vypráví příběh středoškolského profesora Málka (hraje František Smolík), který v době heydrichiády odmítne souhlasit s popravou nevinných studentů. V tomto filmu zazní z jeho úst legendární věta „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem.“
—
ATENTÁT (1964)
Režie a scénář: Jiří Sequens st.
Hrají: Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Josef Vinklář ad.
Děj: Od podzimu 1941 vládne nad okupovanými územími Čech a Moravy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho krutost vyvolává v zemi velkou nenávist. Exilová československá vláda ve Velké Británii proto na jaře 1942 vybere několik československých parašutistů a pověří je úkolem historického významu. Do rodné země se vydá několik dobře vycvičených paradesantních skupin. Jednu z nich vede nadporučík Král (Radoslav Brzobohatý). Jejich hlavní úkol je nebezpečný, ale jasný: provést atentát na Reinharda Heydricha. Koncem května 1942 se rotmistři Strnad (Rudolf Jelínek) a Vyskočil (Ladislav Mrkvička) připraví v ostré zatáčce v pražské Libni, kudy má projíždět Heydrich v otevřeném mercedesu. Přes potíže se zaseknutým samopalem se nakonec přece jen podaří Heydricha smrtelně zranit. Následují kruté represe, popravy nevinných a zběsilé pátrání po pachatelích…
—
DÉMANTY NOCI (1964)
Režie: Jan Němec
Scénář a předloha: Arnošt Lustig
Hrají: Ladislav Janský, Antonín Kumbera, Ilse Bischofová, Ivan Asič, August Bischof ad.
Děj: Obraz útěku dvou českých mladíků z transportu smrti je dynamizovaný a významově prohlubovaný vkomponováním asociativních retrospektiv zážitků a představ jednoho z nich. V opakovaných projekcích jeho snů, obav a tužeb vše lidské pomalu ustupuje živočišnému, úměrně s rostoucím tlakem ohrožení. Naturalisticky živě zhmotněná situace utečenců – jejich hlad, únava, úzkost, nutkání sebezáchovného pudu – to vše naznačuje pokus o záchranu za jakoukoliv cenu. Dvojice se stává štvanou zvěří, jíž loví senilní starci sudetské vesnice, zobrazující vládu bezmocných. Film ztvárňuje proud vědomí, transponují vnitřní vidění do strohé a originálně sevřené podoby, odkrývající hloubku úzkosti, šílené opuštěnosti, poníženého člověčenství, nemožnosti s někým se dorozumět a trápení se člověka jako odcizeného elementu v nepřátelském světě. Leitmotivem je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. Němcův celovečerní debut patří k absolutní špičce české kinematografie. Zároveň navazuje na jeho krátký absolventský film Sousto, a to především zásluhou kamery, obdivuhodně se pohybující a kreslící smutek a bezútěšnost lesa…
—
DITA SAXOVÁ (1967)
Režie: Antonín Moskalyk
Scénář a předloha: Arnošt Lustig
Hrají: Krystyna Mikołajewská, Bohuš Záhorský, Karel Höger, Martin Růžek, Blanka Waleská, Jaroslava Obermaierová, Yvonne Přenosilová, Dana Syslová, Josef Abrhám, Ladislav Potměšil, Jiří Menzel ad.
Děj: Snímek se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama – nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí… Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost.
—
MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU (1969)
Režie: Antonín Moskalyk
Scénář a předloha: Arnošt Lustig
Hrají: Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Otto Šimánek ad.
Děj: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitně naděje na záchranu. Nacisté však s „nižší rasou“ hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont…
—
VLAK DĚTSVÍ A NADĚJE (1985)
Režie: Karel Kachyňa
Scénář: Karel Kachyňa
Hrají: Stanislav Zindulka, Helena Růžičková, Žaneta Fuchsová, Tereza Brodská, Gabriela Wilhelmová, Alena Vránová, Vladimír Javorský ad.
Děj: Šestidílný seriál Vlak dětství a naděje obsahuje příběhy viděné očima citlivé dívky, která je zároveň jejich vypravěčkou, zachycují jedno z nejtěžších období v naší historii. Přesto se seriál nevyhýbá situacím komickým, až groteskním a před námi vyvstává poněkud neobvyklý, nepatetický, a o to humánnější obraz lidského hrdinství.
—
ZLATÍ ÚHOŘI (1979)
Režie a scénář: Karel Kachyňa
Předloha: Ota Pavel
Hrají: Vladimír Menšík, Slávka Hozová, Martin Mikuláš, Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Eliška Balzerová ad.
Děj: Malý chlapec Prdelka (Martin Mikuláš) prožívá své dětství u břehu Berounky spolu se svojí maminkou, tatínkem a dvěma bratry. Otec spolu s rodinným přítelem Proškem (Rudolf Hrušínský) učí všechny kluky rybařit, ctít rytmus této řeky, její zákony. Vypráví svým synům o zlatých úhořích, kteří jednoho dne připlují. To se děje na počátku II. světové války, která přeruší nejen cyklus klidných předválečných časů, ale posléze i pospolitost jejich rodiny. Nacisty okupované Československo coby Protektorát Čechy a Morava totiž zavedlo Norimberské zákony, a tak musí v půli války židovský otec a bratři coby míšenci druhého stupně odejít do Terezína. Stín války tak leží nejen na řece, ale i na rodině. Prdelka zůstává sám s matkou, pokouší se díky svým místním znalostem i znalostí řeky pomáhat všemi silami. Načerno rybaří, směňuje ryby za jiné potraviny, a tak pomáhá nejen mamince, ale také mohou něco poslat tatínkovi a bratrům do tábora na přilepšenou. V konci příběhu Prdelka nachytá zlaté úhoře, ale nezabije je. Vrací je do řeky, protože to jsou ti tatínkovi zlatí úhoři.
—
VŠICHNI MOJI BLÍZCÍ (1999)
Režie: Martin Mináč
Scénář: Jiří Hubač
Hrají: Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Jiří Bartoška, Marián Labuda, Ondřej Vetchý, Tereza Brodská, Jiří Lábus, Květa Fialová ad.
Děj: Příběh se odehrává rok před vypuknutím druhé světové války, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody v roce 1938. Na pozadí historických událostí sleduje osud židovské rodiny, která se po svém vyrovnává s přicházejícími událostmi. Síla příběhu je umocněna kontrastním ztvárněním, kdy se na naznačeném tragickém pozadí vstupujícího do filmu v podobě historických týdeníků a rozhlasových zpráv, odehrává poetický příběh lidí. Film si klade za úkol přiblížit dnešnímu divákovi historickou postavu pana Nicholase Wintona, jehož velký čin ve fiktivním příběhu o rodině Silbersteinových znovu ožívá. Tento statečný Angličan přišel koncem roku 1938 do Prahy, aby uskutečnil svůj plán na záchranu 669 židovských dětí, které by jistě neunikly tragickému osudu, který pro ně připravila nacistická ideologie.
—
POSLEDNÍ VLAK (2006)
Režie: Joseph Vilsmaier, Dana Vávrová
Scénář: Stephen Glantz, Stephen Glantz
Hrají: Juraj Kukura, Nina Divíšková, Stanislav Zindulka, Vojtěch Kotek, Igor Bareš, Michal Pavlata, Miroslav Táborský ad.
Děj: Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk.
—
DÍVKA A KOUZELNÍK (2008)
Režie: Juraj Herz
Scénář: Jiří Hanibal
Hrají: Ivan Trojan, Veronika Kubařová, Radek Holub, Bára Hrzánová, Veronika Gajerová, Věra Kubánková, Ladislav Trojan ad.
Děj: Dívka, položidovka, která se skrývá v podzemí vesnického hostince a cítí se za to být hostinskému zavázaná, se nechá přemluvit potulným kouzelníkem a muzikantem, který tam náhodně vystupuje, aby skrýš opustila a pustila se s ním na cesty. Jejich cesta se však spíše mění v cestu jednoho k druhému, ke sblížení lidskému i osobnímu, kdy dívka i kouzelník objevují nejhlubší smysl takových pojmů a pocitů jako je například tolerance, odpovědnost a láska. A to vše je u autora zasazeno do období protektorátu, do prostředí českého venkova, v němž, jako kdekoliv jinde, nalézáme strach, zbabělost i hrdinství. Během své dramatické a riskantní společné cesty českým venkovem se oba hlavní hrdinové (ale nejen oni) dozvídají více nejen jeden o druhém, ale především sami osobě – o hranicích své lidskosti, statečnosti, tolerance a lásky.
—
LIDICE (2011)
Režie: Petr Nikolaev
Scénář a předloha: Zdeněk Mahler
Hrají: Karel Roden, Zuzana Bydžovská, Zuzana Fialová, Norbert Lichý, Sabina Remundová, Antonín Hardt ad.
Děj: Velkofilm plný emocí, který poukazuje na to, jak zdánlivé maličkosti mohou změnit chod dějin a způsobit tragédii. Rok 1942 – německá propaganda úzkostlivě tají genocidu páchanou na civilním obyvatelstvu. Po atentátu na druhého muže třetí říše Reinharda Heydricha však udělá výjimku. Po vypálení malé české vesnice Lidice, vše vyhlásí do světa. Jako záminka k vypálení obce stačí jeden milostný dopis. V době svého tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže, ženy a děti nechali převézt do koncentračního tábora. Některé děti dali na převýchovu. Celková bilance – 192 popravených mužů, 58 žen zemřelo v koncentračních táborech a 88 dětí bylo posláno do plynu. Obec Lidice byla vymazána z map a srovnána se zemí.
—
COLETTE (2013)
Režie: Milan Cieslar
Scénář: Arnošt Lustig, Milan Cieslar, Ladislava Chateau
Hrají: Jiří Mádl, Zuzana Mauréry, Ondřej Vetchý, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Miroslav Táborský ad.
Děj: Milostný příběh zajatců Viliho (Jiří Mádl) a krásné belgické židovky Colette (Clémence Thioly) vypráví o osudu tajné lásky v prostředí hrůzy a smrti, o tenké hranici mezi dobrem a zlem a pravdou a lží.. V osvětimském koncentračním táboře se před námi odhaluje nelítostný svět každodenního boje o přežití. Vládne tu přísná hierarchie i mezi samotnými vězni. Obchoduje se se vším, co může zachránit život, nebo alespoň na chvíli oddálit smrt. Židovka Colette přijíždí do Osvětimi transportem z Belgie. Vězeň Vili jí poradí, co má říci při selekci, a tím ji zachrání před smrtí v plynové komoře. Colettiny krásy si brzy všimne fanatický důstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) a zaměstná ji ve své dílně. Nezadržitelně propadá jejímu kouzlu a zároveň se opájí krutostí a mocí nad životem a smrtí rasově méněcenné bytosti. Navzdory každodennímu utrpení se Vili a Colette sbližují. Jejich láska jim dodává sílu snášet peklo koncentračního tábora. V zoufalém boji o život společně naplánují riskantní útěk…
—
LÍDA BAAROVÁ (2016)
Režie: Filip Renč
Scénář: Ivan Hubač
Hrají: Zdenka Procházková, Táňa Pauhofová, Simona Stašová, Pavel Kříž, Anna Fialová, Martin Huba, Lenka Vlasáková, Jiří Mádl, Jan Révai, Jiří Dvořák, Hana Vagnerová ad.
Děj: Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských“ sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká…
Zdroje: www.wikipedia.cz, www.csfd.cz, www.fdb.cz, www.imb.cz ad.
Zpracoval Ondřej Syrový
