Čtěme Bibli, abychom poznali, co je to pravda, spravedlnost, milosrdenství, víra, naděje a také láska.
Biblické zamyšlení teologa Bc. Oldřicha Kalouse
Každý člověk touží po lásce. Stačí se zaposlouchat do písniček. Mnohé filmy zpracovávají lidskou touhu po lásce. Touha být milován, být někým bezvýhradně přijímán. Láska druhých nám dává pocit vlastní hodnoty.
Potřeba lásky má nejrůznější motivy. Být milován, uznáván a ceněn, touha být zaopatřen, nezůstat sám, založit rodinu, prostě najít ve svém životě nějaký smysl. Bez lásky se člověk cítí sám, má strach z budoucnosti a ze stáří.
Lásku vyžadují už malé děti. Žárlí, pokud se rodiče věnují více jednomu ze sourozenců. Ve škole chlapci spolu vedou “ mocenské boje“ o přízeň nejkrásnější dívky. Dívky zase touží co nejdříve získat přítele, aby se necítila méněcenná. Většinou však jde jen o nezralé formy lásky a o hledání vlastní identity. V pubertě a v dospívání se již naplno začíná projevovat síla lásky.
V našem životě hraje důležitou roli i rodičovská láska. Je krásné milovat a být milován. I přes častá zklamání lidé znovu a znovu baží po jakési věčné lásce. Mnozí lidé se proto opětovně zamilovávají a prožívají zamilovanost jako zdroj kouzelné obnovy. Pokaždé v nich zřejmě něco ožije. Vychutnávají si svoji zamilovanost, i když jejich city nejsou vždycky opětovány.
Lidé, kteří již zkušenosti ze života, tedy především ze střední a starší generace vědí, že stav zamilovanosti netrvá dlouho. Sní o trvalejší lásce, ve které je ukryta touha po spolehlivosti a věrnosti, po bezpečí a perspektivní budoucnosti. Touží po takové lásce, kdy partner stojí vždy při tom druhém a přijímá ho takového jaký je. S veškerými proměnami, které přináší náš život. Jen taková láska dává člověku pravé pocity štěstí, ocenění, životního naplnění a bezpečí. Kde ovšem takovou lásku hledat? Kde najdeme sílu a moudrost, abychom svého partnera (ku), rodiče, děti a lidi kolem nás uměli milovat opravdovou láskou? Vypráví nám o tom Bible – Boží slovo.
V Bibli se můžeme dočíst, že Bůh je zdrojem dokonalé lásky, láska je vlastně podstatou Boží osobnosti. Boží láska je nesrovnatelně hlubší – než láska rodičů k dítěti nebo partnerská láska. Sám Bůh o sobě říká, že je Láska. Láska, která dovede odpouštět, obětovat se za druhé, nemyslet jen na sebe. Boží lásku nemůže utlumit hněv, neodvrátí se kvůli neposlušnosti či nevěrnosti. Bůh, který je ve všem dokonalý, je dokonalý i v lásce. A o tom to je podstata Boží lásky.
A Bůh, který je naším Stvořitelem, toužil od samého počátku světa žít s lidmi v dokonalé lásce a harmonii. Připravil vše v nádherném ráji. Člověk se však od boha odvrátil. Nechal vstoupit do svého srdce hřích, který je ničitelem lásky. Od té doby všichni lidé, i když touží po lásce, nejsou schopni dojít jejího naplnění. Brání jim v tom oddělení od Boha – věčné a dokonalé lásky.
Bůh nám lidem seslal svého Syna Pána Ježíše Krista, aby nás zachránil z věčného odloučení. Ježíš nás vykoupil, když zemřel za naše hříchy na kříži. A nyní každý, kdo v něho věří, bude po smrti žít v nebi opět ve společenství s Bohem a lidmi v harmonii dokonalé lásky. Čtěme Boží slovo Bibli a poznávejme tak Boha, abychom poznali, co je to pravda, spravedlnost, milosrdenství, víra, naděje a také láska….
Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. Ne, že my jsme si zamilovali Boha. On si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. (Bible – 1. list Janův 4/8-10)
Bc. Oldřich Kalous, 21.1.2016
