Diana Muldaur: Charakterní Dr. Pulaská ze Star Treku i drsná Rosalind Shays z L.A. LAW
Krásná a především svébytná… Tak na diváka působí americká filmová a seriálová herečka Diana Muldaur /nar. 1938/ po celý svůj život. Již od mládí jí sice bylo souzeno hrát úlohy velkých žen, povětšinou pak role vypočítavých slečinek a dam z vyšší společnosti, přestože svou vizáží a projevem klasickou představitelku záporných rolí nikdy nepředstavovala. V její tváři i projevu se totiž snoubí zvláštní výraz plachosti i dominance a svou mimikou dovede zahrát stejně tak snadno ženu povýšenou, jako osobu jemnou a přívětivou. Obě polohy jsou jí vlastní, přičemž v řadě rolí využívá od obojího trochu… Právě tato zvláštní syntéza je ostatně i základní výrazová devíza herecké umělkyně Diany Muldaur, na které postavila většinu rolí, jichž se po dobu aktivního herectví chopila. Nikdy proto nebyla ani klasickou „záporačkou“, ale ani tzv. „klaďaskou“. A tak si u řady jejích postav mohl jen málokdo být do poslední chvíle jist, zda za onou noblesní a povýšeně působící krásou není přece jen kus citlivého srdce, popřípadě, zda se z původně kladné a plaché hrdinky, nevyloupne pořádná potvůrka… Svým rolím tím propůjčila zcela autentický šarm, a co je možná ještě důležitější, filmové a televizní diváky jím dovedla udržet nejen v permanentním napětí, ale nejednou i doslova zvednout ze židle…
Charismatická herečka Diana Muldaur se narodila dne 19. srpna roku 1938 v New Yorku v astrologickém znamení Lva. A protože její rodina neměla k umění daleko, těžko mohlo kohokoliv překvapit její okouzlení divadlem, kterému se začala věnovat již jako malé děvče. Mládí prožila ve Vineardu v Massachusetts a po absolutoriu střední školy, pokračovala v dalším vzdělání na soukromé vysoké dívčí škole, pojmenované Sweet Briar College. Studia zde završila v roce 1960, ale herectví a divadlu, které ji důkladně připravilo pro další filmovou dráhu, se věnovala již pár let předtím. Úspěšně.
K úspěchu na divadelních prknech a posléze i na těch filmových jí nahrával nejen vrozený talent, půvabný vzhled, ale především krásný zvučný hlas. Od mládí oplývala hlubším, ale přesto jemným ženským hlasem, který byl své doby v naprostém kontrastu k vysoce posazeným hlasům, moderním v meziválečné i poválečné době. Diana Muldaur proto nikdy nepatřila k „uječeným“ – naivně působícím slečinkám, ale naopak k ženám, z jejichž hlasu čiší zralost, rozhodnost, sebevědomí i jistá, slovy nepopsatelná přitažlivost, čímž byla ve své generaci jistým fenoménem. Mnoho pro její úspěch ale učinila i studia herectví, kterým se věnovala u slavné meziválečné americké herečky, hvězdy stříbrného plátna – Stelly Adler (1901 – 1992), od které se mladá Diana leccos naučila, včetně bezchybné a poctivé herecké deklamace. Divadelní obecenstvo na Dianin talent slyšelo a její (nejen divadelní) popularita nabírala na síle. Tehdy už byla jen otázka času, kdy zazáří také na plátně.
Škoda jen, že mnoho z filmů a seriálů, ve kterých DM účinkovala coby mladá, nebylo možné v našich končinách vidět. Z této doby stojí nicméně za zmínku například snímky: McQ, Ten druhý či Kouzlo doteku a role v seriálech: Hawai five – 0 z roku 1968, Charlieho andílci z roku 1976 či jedna z legendárních postav původního Star Treku (1966).
Právě ladnou Ann Mulhall ze Star Trek (1966) sice tuzemský divák v „devadesátkách“ ještě běžně nezaznamenal, přesto se umění Diany Muldaur mělo šanci již brzy objevit a v plné kráse zazářit i u nás. Stalo se tak především na počátku devadesátých let, kdy se na televizních obrazovkách objevil seriál Star Trek: Next Generation (Nová generace), který byl v USA točen od roku 1988. Šarmantní Dianě Muldaur je v roli ambiciózní, ale nesmírně pracovité doktorky Pulaské již rovných padesát roků, přesto jde o jedno z jejích nejkrásnějších uměleckých období vůbec. Je zde nejen na vrcholu svých sil a schopností, ale i šarmu, což ostatně potvrzuje i časově takřka souběžnou rolí drsné advokátky Rosalind Shays v seriálu L.A.LAW, o níž bude pojednáno níže.
Příběh doktorky Katherine Pulaské, hlavního lékařského důstojníka, začíná v roce 2365 na vesmírné lodi USS Repulse. Jako lékařka má za sebou celou řadu úspěchů, včetně vědecky publikovaných statí, mezi lidmi z oboru je vážená a dost možná, že jde i o jednu z nejlepších a nejodvážnějších lékařek v celém širém vesmíru. Jejím snem je však od samého začátku práce pro loď USS Enterprise, kterou považuje za osudovou. A tak, když se na USS Enterprise uvolní po odchodu předchozí hlavní lékařky Beverly Crusher (G. McFadden) místo, žádá o okamžité přeložení. Tomu je vyhověno a na palubu USS Enterprise, jíž velí kapitán Jean –Luc Picard (P. Stewart) nastupuje v druhé řadě Star Trek: NG, nadaná a charakterní doktorka Pulaská. Žena silná i jemná současně, která se okamžitě po nalodění chopí prvního případu (záhadného těhotenství poradkyně Troi) a nezůstává pozadu při žádném z dalších vesmírných problémů. Když se Enterprise setkává s epidemií smrtelné choroby, jejímž principem je bleskové zestárnutí a smrt, usiluje o řešení tak dlouho a tolik tvrdohlavě, až se nechtěně sama nakazí. Ovšem, věrna vlastní dokonalé pověsti, objeví, jak z potíží ven. V mezičase pak nevynechá žádnou společenskou aktivitu. S pány Rikerem, Worfem, Datem a La Forgem hraje poker, chodí do lodního baru a k vidění je vlastně všude, kde se na lodi děje něco nevšedního. Zajímají ji Klingoni, dovede správně reagovat na kousavý humor a svou odvahu prokazuje, na ženu tolik atypicky, až je s místními muži na palubě občas ve sporu. Vždy ale konstruktivním…
Role doktorky Pulaské je tak na rozdíl od jiných rolí Diany Muldaur, veskrze kladná a charakterní. Přesto oplývá jistou zvláštností. Tu však nepřináší jen originální herecký projev, ale i samotný charakter postavy. Katherine Pulaská měla za úkol, být od své jemné a ryze ženské předchůdkyně B. Crusher naprosto odlišnou, což se také tvůrcům podařilo. Je velkou škodou, že působení Dr. Pulaské bylo časově vymezeno pouze na díly druhé řady Star Trek: NG a s půvabnou modrookou blondýnkou s typickými nakadeřenými vlasy, ale rozhodným, někdy až spíše mužským vystupováním, se zde již více nesetkáváme.
Kromě role ve Star Trek: NG, měli čeští diváci možnost zaznamenat Dianu Muldaur mj. například ve filmovém snímku Vražda o třech dějstvích z roku 1986, natočeném na motivy díla A. Christie s P. Ustinovem coby Hercule Poirotem v hlavní roli. Dianě zde byla svěřena role povýšené herečky Angely Stafford, která je přímo ozdobou každého společenského setkání. Jinou rolí byla elegantně extravagantní módní návrhářka Alexis Post, již zahrála v jednom z dílů slavného a v tuzemsku velmi oblíbeného detektivního seriálu To je vražda, napsala!, s Angelou Lansbury v hlavní roli z roku 1985. Naproti tomu pořádnou, leč sofistikovanou a krásnou potvoru „záporačku“ si pak Diana Muldaur zahrála roku 1986 v, u nás taktéž známém a vysílaném seriálu Matlock. Povýšená Diana Levin, která se zapletla do svých vlastních intrik, byla patrně nejzápornější rolí, kterou kdy herečka pro seriál ztvárnila. Přesto ani tato figura nepostrádala v jejím podání charisma a stejně, jako všechny ostatní role, byla i ona postavou výraznou, pro televizního diváka lehce zapamatovatelnou. Role DM se snadnou zapamatovatelností přímo vyznačovaly, což bylo z hlediska hereckého umu dobře, ale v dobách, kdy televizní diváci seriály velmi intenzivně prožívali, paradoxně někdy možná i na škodu. Diana Muldaur se totiž díky svým, řekněme většinou „namyšleně“ působícím rolím siných žen, stala pro velkou část televizního obecenstva takřka klasickou záporačkou (ač jí nebyla) a podle toho ji pak někteří fanouškové i anti-fanouškové omylem hodnotili… Přičemž „fanouškovskou“ situaci ještě více zkomplikovala další, tentokráte životní seriálová role Diany Muldaur, a to drsná právnička a velká dáma Rosalind Shays, kterou ztvárnila v americkém seriálu L.A.LAW, kde se objevuje ve 24 dílech 4. a 5. řady. Muldaur za ni sice byla dvakrát nominována na prestižní cenu Emmy, ale někteří televizní diváci byli i tak na rozpacích, jak vlastně krásnou Rosalind vnímat. Jestli jako roli kladnou anebo zápornou? A tak vznikaly opět dva pomyslné tábory fanoušků a anti-fanoušků. Jedno však bylo jisté. Role Rosalind Shays diváky naprosto uchvátila, ať už si o ní mysleli cokoliv. Kdo však zná seriál L.A.LAW (natáčen od r. 1984), (byť u nás se bohužel nepromítal), a měl příležitost zhlédnout alespoň dvě výše zmíněné řady, bude jistě souhlasit, že postava Rosalind Shays není postava záporná. Je to postava silné a schopné ženy individualistky, zatížené ovšem nepříjemným osudem, proti kterému se snaží vystupovat. A čím více s ním bojuje, tím, bohužel, je horší a zamotanější výsledek.
Rosalind Shays, nebo také „Ros“, právnička s bohatými zkušenostmi, leč žena neoblíbená mezi některými lidmi, se do prostředí právnické společnosti v L.A., již vede postarší Leland McKenzie (R. Dysart) dostává přes jakési výběrové řízení ve čtvrté řadě seriálu. Už první okamžik dává ovšem tušit, v čem je problém. Rosalind je totiž cílevědomá, naprosto sebejistá a k tomu ještě (na svůj vyšší věk) pohledná. Dokonalá dáma, která si potrpí na luxusní kostýmky a drahé šperky. Nemá ráda pokleslý humor, nevyžívá se v běžných kancelářských kratochvílích a do jisté míry je k lidem okolo povýšená a chladná. Rosalindin individualismus je proto vnímám některými členy právnické společnosti jako nežádoucí a novou kolegyni mezi sebe nechtějí. V tomto směru vyniká již od začátku zejména právnička Ann Kelsey (J. Eikenberry), kamarádka a kolegyně Lelanda, které je Rosalind nesympatická od prvního pohledu a vzniká mezi nimi napětí. McKenzie ovšem (víceméně) rozhodne a Rosalind Shays se stane i přesto jejich novou posilou. S vervou se pustí do práce, ale na její individualistický přístup, včetně starožitné, černým leštěným nábytkem luxusně zařízené kanceláře, si stále leckdo nemůže zvyknout. Celá situace nakonec působí asi tak, jako když se mezi samé sedmikrásky z ničeho nic zasadí velká, sytě růžová růže… Děj pak pokračuje soubojem různých intrik a událostí, pod kterými je nakonec Rosalind Shays donucena právnickou společnost opustit. Ne však nadlouho…
Role Diany Muldaur se vrací počátkem páté řady. Rosalind Shays totiž o své místo bojuje. Jako „řadový zaměstnanec“ se sice už nevrátí, zato navazuje jakousi externí spolupráci. Rosalind už ale dávno není tou chladnou a kariéry chtivou ženou, jakou bývala. Jde do sebe a přehodnocuje dosavadní život. Dovede uznat vlastní chyby… Chce je napravovat a zamiluje se… Do Lelanda McKenzieho. Osamělý Leland si ale není svou láskou k Rosalind jist. Ros se nevzdává, jenže… Na scénu vstupuje (ze strany tvůrců (tvůrce) postavy RS zamýšlený) šokující zvrat. Postava Diany Muldaur v páté řadě totiž končí tragicky. Při jednom z rozhovorů s Lelandem je Rosalind natolik soustředěná, že poslepu vstoupí do otevřených výtahových dveří, ve kterých ovšem výtah nepřijel a s obrovským výkřikem padá do šachty mnohapatrové budovy. Šílený pád samozřejmě nepřežije a postava nejelegantnější, nejextravagantnější i nejzvláštnější právničky L.A.LAW končí…
Také konec RS v seriálu pak samozřejmě mezi fanoušky vyvolal další rozpor. Jedni roli Rosalind milovali a dlouho oplakávali její šokující odchod, jiní ji považovali za negativní postavu a odchod ze seriálu vítali… Tak či jinak, Rosalind Shays se natrvalo zapsala do seriálové historie.
Po velkolepé Rosalind se pak Diana Muldaur objevila ještě v jedné epizodě seriálu Perry Mason (1991), kde ztvárnila postavu ředitelky módního časopisu Lauren Jeffreys, která se nachomýtne při vraždě a stane se hlavní podezřelou z vraždy své konkurentky, taktéž ředitelky módního časopisu. I Lauren je ale veskrze pozitivní postava, přestože ji stihl velmi nepříjemný osud. V podání Diany Muldaur se však jedná znovu o velmi silnou, elegantní a zajímavou postavu, kterou prostě nelze přehlédnout a pamatovat si ji může i český divák, neboť případy Perry Masona zde vysílány byly.
Společného „jmenovatele“ mají všechny rozebírané postavy i v tom, že je Diana Muldaur hrála vizuálně /nikoliv herecky (!)/podobně. Jak v oblasti šatů, tak i se stále stejným blond účesem. Výjimku tvoří pouze role Dr. Pulaské, kterou odehrála sice s charakteristickým účesem, ale v lodní kombinéze. Ostatní dámy se pak vždy pyšnily elegantními kostýmky, výraznými šperky a doplňky…
Posledním snímkem, ve kterém si Diana Muldaur zahrála, je televizní film Odvrácená strana lásky, kde se objevila ve vedlejší postavě jako Frances (1991).
Ač stále ještě na vrcholu sil a osobního šarmu, rozhodla se Diana Muldaur nakonec svou hereckou kariéru záhy po svých nejslavnějších rolích na počátku devadesátých let ukončit a od „devadesátek“ dodnes již v žádné další roli neúčinkovala, přestože se občas objevila alespoň jako hlas u příležitosti dabingu, anebo v nějakém dokumentárním snímku. Charismatické herečce, kterou má celý svět, možná snad až zbytečně těsně spjatou právě s výraznou právničkou Rosalind Shays, je dnes přes osmdesát roků. V soukromém životě se ráda věnuje především svým koníčkům, ke kterým patří například její milovaný pejsek.
Michaela Košťálová
