Herečka Hana Sršňová: O Velikonocích zásadně nevařím!
Hana Sršňová působí na divadelních prknech již od roku 1985, kdy v Činoherním studiu Ústí nad Labem sehrála velkou řadu krásných rolí (Bratři Karamazovi, Milenci a vrazi, August August August atd). Poté se přesunula do Prahy, kde léta hrála v divadle Rokoko. Veřejnosti vstoupila ve známost především díky muzikálu Děti V Současné době ji můžeme vidět v Divadle Pavla Trávníčka (Zase ta sborovna, Otylka) a v inscenacích Romana Štolpy působí jako asistentka režie.
Co se Vám vybaví, když se řeknou Velikonoce?
Asi to nebude znít moc svátečně, ale vybaví se mi volný den ve škole. U herectví – obzvlášť, když je člověk na volné noze, se „den pracovního klidu“ moc nedodržuje. Když se zkouší, tak svátek nesvátek, víkend nevíkend. Proto se mi vybaví asi ta vzpomínka na školní léta a nesmírná radost z Velikonočních prázdnin.
Jak oslavíte letošní Velikonoce?
Určitě se sejdeme celá rodina při velikonočním pondělním obědě. O žádné „oslavě“ nemůže být řeč, tedy jestli to neznamená nebetyčně se přejíst. Letos nebudeme kompletní, protože syn je na rok v USA. Ale vše mu nafotíme a pošleme abychom mu za oceánem udělali chutě.

Dodržujete v současné době nějaké velikonoční obyčeje?
Vnímáte také Velikonoce jako křesťanský svátek?
Co obvykle vaříte na velikonoční svátky?
Tak tady se už vůbec nemám čím pochlubit. Asi se v tomto směru cítím stále jako dítě, protože na svátky – tím myslím všechny – nevařím já, ale nechám se obskakovat. Buď nám hody připraví můj tatínek v České Lípě, který bude mít za dva měsíce 80 let a přesto vaří on a nikoli já, anebo bývalý manžel, kterému se na „stará kolena“ stalo vaření koníčkem. Tak proč se k té plotně cpát, že?

Máte spojené Velikonoce s příchodem jara?
Ano, to rozhodně. Velikonoce, to je jaro, jaro to je sluníčko, sluníčko, to je přicházející léto, léto, to je panika – je třeba hubnout do plavek… Takové jsou mé jarní myšlenkové pochody
Bez čeho si Velikonoce nedokážete představit?
Kdybych byla dítětem, tak bez toho dne volna. Ale už jsem velká holka, tak nejvíc je pro mě setkání s rodinou a přáteli.
Ondřej Spýťa Syrový