Izraelský Kneset schválil kontroverzní zákon proti bojkotu
JERUZALÉM – Kneset v pondělí 6. března přijal zákon, umožňující izraelskému ministru vnitra nevydávat vstupní víza do země a povolení k pobytu příslušníkům a příznivcům hnutí BDS (Bojkot, stažení investic, sankce) a osobám, které se veřejně podporují bojkot Izraele anebo izraelských osad. Návrh předložený stranou Likud podpořila většina pravicových a centristických stran. Zákon se týká nejen příznivců samotného hnutí BDS, ale i zástupců spřízněných organizací, obchodních společností, skupin a iniciativ, jež podporují jakýmkoli způsobem bojkot Izraele. Týká se výzev k bojkotu osad na Západním břehu Jordánu a zboží vyprodukovaného osadníky. Obhájci zákona vycházejí z jednoduchého a dobře srozumitelného principu, který formuloval při předkládání návrhu poslanec David Amsalem (Likud): „Když mne někdo ponižuje, nepustím si ho domů. Když nás někdo napadá, reagujeme. Tento zákon je jednoduchý.“
Zastánci vnímají výzvy k bojkotu jako novou podobu antisemitismu. V návrhu se přímo píše, že hnutí BDS představuje „novou frontu ve válce proti Státu Izrael“. Becalel Smotrich (Židovský domov) prohlásil, že se „v posledních letech formuje nová antisemitská fronta proti Izraeli“.
Inspirace zákony v USA i z minulosti
Nová úprava vychází ze „Zákona na zamezení poškozování Státu Izrael prostřednictvím bojkotu“ z roku 2011. Ten vychází ze dvou amerických zákonů pocházejících z let 1976 a 1977, jejichž cílem bylo bránit v době studené války americkým občanům v účasti na bojkotech vyhlašovaných jinými státy. Izraelský zákon se liší v tom, že se na rozdíl od vlastních občanů týká cizích státních příslušníků a cizích politických uskupení. Za porušení zákona z roku 2011 hrozila finanční pokuta. Nový zákon se týká právě osad a jedním z jeho cílů je bránit příchodu zahraničních dobrovolníků a aktivistů, kteří podporují Palestince, na jejichž pozemcích se nacházejí osady, pomáhají jim při práci v zemědělství, ale také natáčejí reportáže, zúčastňují se protiosadnických demonstrací a snaží se pro bojkot získávat také občany Izraele.
Hnutí BDS, vůči němuž zákon cílí především, opakovaně přirovnává Izrael k apartheidnímu režimu v jižní Africe a navrhuje použít metodu bojkotu, jež byla úspěšná koncem 80. let. Palestinci v tomto pohledu zaujímají roli původního černošského obyvatelstva, trpícího rasovou segregací, zatímco Izraelci jsou bílými kolonizátory a jejich potomky. Židé z diaspory by podle tohoto názoru neměli uplatňovat právo návratu, umožňující získávat izraelské občanství. Podle některých stoupenců hnutí by se rovněž neměli odkazovat k Erec Jisrael jako „židovské domovině“ či „zaslíbené zemi“.
To je jen jeden z prvků, v nichž vidí navrhovatelé zákona projev antisemitismu. Dalším argumentem proti BDS je, že zatímco antisemitismus není společensky únosný, anti-izraelský postoj lze snáze obhájit. Výzvy k bojkotu osad v sobě podle zastánců zákona navíc zahrnují rys, označovaný někdy jako „princip kluzkého svahu“: to, co se zprvu jeví jako výzva k bojkotu osadnického zboží se může postupně rozšiřovat na bojkot dalších okruhů (například akademický bojkot Hebrejské univerzity, nacházející se ve sporném Jeruzalémě) a nakonec vést k bojkotu všeho izraelského.
Levicoví oponenti: Izrael se inspiruje SSSR
Proti návrhu se postavily izraelské levicové strany. Poslanec Zuheir Bahlúl (Sionistická unie) prohlásil, že se jedná o „soutěž pravicových stran, kdo bude extrémnější“: „Místo aby se Amsalem snažil chránit izraelskou demokracii, inspiruje se temnými režimy jako bývalý Sovětský svaz a míří na všechny, kdo s vládou nesouhlasí. Izrael tím sám dodává BDS munici.“
Poslanec Ajman Odeh (Sjednocená kandidátka) zase vznáší otázku, jak to postihne diasporní Židy, kteří bojkot v nějaké míře podporují. Dojde k tomu, že židovský stát zabrání vstup do země některým Židům pro různost politických názorů? „Také jsem proti okupaci a pro bojkot osad, které představují válečný zločin a krádež soukromé půdy jednotlivých Palestinců. Prohlášení, že lidé, kteří podporují bojkot osad, nesmějí do země vstoupit, způsobí podobné reakce vůči Izraeli po celém světě.“
A co židovští podporovatelé bojkotu?
Zatím není jasné, zda bude zákon uplatňován také proti lidem s nárokem na izraelské občanství a jejich potomkům. V tom případě by se mohl dotknout praktikujících Židů včetně rabínů, kantorů a dalších náboženských autorit, veřejně vyzývajících své souvěrce, aby nekupovali zboží z osad. Nedotkl by se ovšem charedi poutníků, kteří stát Izrael veřejně neuznávají, ale k problému bojkotu se pouze nevyjádřili.
Zjevně se ale dotkne některých akademiků. Přes 100 amerických judaistů už podepsalo výzvu k odvolání cest do Izraele: „Bude to špatné pro Izrael, špatné pro věc demokracie,“ píší o zákonu ve veřejném prohlášení. „Bude to špatné i pro principy svobodného projevu, na nichž je naše studium založeno. Doufáme, že izraelské soudnictví nový zákon zruší a zaručí, aby nám politické názory nebránily pokračovat v bohaté vědecké spolupráci s izraelskými kolegy na poli židovských studií.“ – Mezi podepsanými jsou David Biale, Todd Gitlin nebo Hasia R. Dinerová. Lze předpokládat, že se vůči zákonu vymezí také část rabínů, protože Rada progresivních rabínů USA podepsala manifest už proti zákonu z roku 2011.
Televize Al-Jazeera upozornila, že zákon se může dotknout osmi až deseti tisíců Palestinců, nacházejících se v procesu sjednocování rodin. Zákaz vstupu by mohl rozdělovat i další rodiny, například neumožňovat zastáncům bojkotu navštívit příbuzné v Izraeli (občanství tohoto státu nemají jen Židé a Arabové, ale i příslušníci dalších národností). Tím by prý ovšem došlo k porušení mezinárodního práva.
Zdroj: http://www.ztis.cz/rubrika/komentare-analyzy/clanek/izraelsky-kneset-schvalil-kontroverzni-zakon-proti-bojkotu
