Jak tráví advent legendární dětská herečka Michaela Kudláčková?

Jak tráví adventní čas a jaké vzpomínky z dětství zanechal legendární dětské herečce a šéfredaktorce magazínu Popelky.cz Michaele Kudláčkové?

Míšo, co se Vám vybaví, když se řekne advent?

No u mě tedy asi latinské slovo „adventus“, které znamená „příchod“. Jinak se mi totiž vybaví, že ačkoli se pokaždé umotám s věncem, pravidelně pak zapomínám rozsvěcet ty svíčičky.

Co obvykle máte spojené s tímto obdobím?

Jednoznačně cukroví. Já peču strašně ráda, ráda vařím a moc ráda to pak i jím. Také jsou to vzpomínky na dětství, kdy pekla maminka a samozřejmě i vzpomínky na moje holčičky, když byly malé a chodily do škatule s cukrovím ujídat. Čili pokud je advent dobou čekání „příchodu Spasitele“, tak u nás je to příchod několika spasitelů. Co najdou, to spasou.

Dodržujete tradici zapalování svíčky na adventní neděli?

No to bych ráda, kdybych nebyla sklerotická. Ale tak zase bych hypoteticky mohla mít jeden věnec na několik let.

Advent je spojený i s mikulášskou nadílkou. Máte nějaké vzpomínky z dětství?

Jsem velký odpůrce toho zvyku zvaní čertů na děti. Pokládám to za hrubou výchovnou chybu. Děsit dítě, navíc ho vystavit tomu předmětu strachu, a pak ještě namnoze celý rok strašit tím zážitkem, ve stylu „zavolám čerta“ a podobně, to je fakt brutálně hloupé. Dítě by mělo mít rodiče za synonymum absolutního bezpečí a ochrany. Stavíme se do role milujících bytostí, které na dítě nedají dopustit, a ke kterým má mít bezbřehou důvěru. A pak uděláme to, že tento model totálně podkopeme tím, že ho zradíme. Pokud to vypadá přehnaně, není. Děti přemýšlí jednoduchými vzorci. Nehodnotí nadsázku a podobně. I kdyby nakrásně tušilo, že to čert není, jde o ten akt, kdy rodič, namísto toho, aby dítě před nebezpečím ochránil, najedou to nebezpečí sám zavolá, čím to dítě zradí. Bývá to pak v dětech uložené. Ideálně, „chceš se jít ven podívat na čerty“? Pokud nechce, nechce. Pokud ano, i venku by mělo mít dítě pocit, že se mu s rodičem prostě nemůže nic stát. Myslím, že pak si to užije. Moje máma mluvila s čerty venku přede dveřmi. Dovnitř je jakože nepustila, dokonce mluvila ve smyslu „nene tam čerte nesmíš“. Neumíte si představit, jak silné je, tohle slyšet, co do pouta, které tím mezi námi vytvářela. Pokládala jsem jí za hrdinku.

Potrpíte si na adventní výzdobu?

Ano, to ano, moc mě to baví. Zdobím doma i na zahradě. Samozřejmě živý strom, který je pak pyšný, jak je hezký. A příští rok jiný, aby to těm ostatním nebylo líto. Nevidím důvod, proč likvidovat na pár dní mladé stromky, aby se pak válely, po Třech králích nedůstojně u popelnic.

Omezujete v tento čas i své pracovní aktivity?

Ani moc ne. Nenakládám si celoročně víc, než mohu zvládnout, takže výrazný rozdíl v tom není.

Jak ve Vaší domácnosti probíhají přípravy na Vánoce?

Pečení, zdobení, plnění krmítek venku, úklid ano, ale ne hysterie, která člověka serve jako borůvku. Prostě na pohodu.

Věnujete se také ezoterice, prozradíte nám, co nás čeká v roce 2019?

Je to rok Slunce, čili bude o mnoho přátelštější a teplejší, než odcházející rok Luny – hodně jsem to popsala tady: http://www.popelky.cz/magie/velka-predpoved-pro-rok-2019-lunou-potemnele-duse-prozari-slunce.html. Velice silná bude také Venuše a Merkur, takže by se dalo říci, že to bude rok bohatý na komunikaci, krásu, požitky, svatby, dohody, smíry, nová uskupení, vládní strany. Obecně – bude milejší, než 2018, který byl co do psychiky pro lidi zátěžový.

Moc ráda bych všem lidem popřála do nadcházejícího roku hodně štěstí, lásky, zdraví a … slunce v duši, které by tam rozhodně být mělo.

Ondřej Spýťa Syrový