Jaké etapy z dějin lidstva mají nejraději české celebrity?
Kateřina Macháčková,
herečka
„To je opravdu těžké vybrat, každá doba má své temno, více či méně krásna, a z ženského pohledu je to ještě komplikovanější. Snad renesance. Z mého uzoučkého pohledu – šedesátá léta.“
—
Karel Bláha,
zpěvák
„Nejraději mám období od svých 6 do 12 let (smích), protože jsem neměl žádné starosti. Chodíval jsem hrát kuličky a hlavičky ke Svaté Ludmile a když jsem přišel domu pozdě, tak jsem dostal na zadek, protože jsem druhý den propadal z matematiky (smích).“
—
Alexandra Hejlová,
výtvarnice
„Jakou etapu? Tak to je otázka. Momentálně se má dcera učí o pravěku, kde bylo největším pokrokem objevení ohně. Nedávno jsem se dívala na zajímavý dokument o starověkém Řecku, kde vlastně novodobá technika už dávno byla objevena tehdejšími vědátory – mysliteli a génii jako byl například Archimedes a jiní. Pro mě je nepochopitelné, že letadlo vzlétne vzhůru a udrží se tam, že se lodě nepotopí a plují. Obdivuji architekty a stavitele, co staví přehrady, mosty, mrakodrapy, domy. Je neskutečné, co mi lidi teď i v minulosti, dávné minulosti a bůh ví co lidi v budoucnu vymyslí dalšího. To vše je pro mě něco tak neuvěřitelného a jen těžko můžu říct a pojmenovat, co se mi líbí nejvíc, co mám nejraději.“
—
Edita Randová,
operní pěvkyně
„Určitě počátky vývoje lidstva. Lidé mezi sebou bojovali muž proti muži a neexistovaly atomové zbraně a jiné zbraně, které narušují přírodu, případně způsobují lidstvu rozsáhlé zdravotní problémy pro další generace.“
—
Renáta Podlipská,
muzikálová herečka
„Baroko – baculatí andělíčci a navíc krásná hudba.“
—
Marie Formáčková,
publicistka
„Nejlepší je současnost. Máme vymoženosti, o jakých se našim předkům ani nesnilo, navíc už nás dlouho nepotkala žádná válka. Jen lidské vlastnosti jsou pořád stejné, v tomto směru jako bychom se vůbec nepoučili.“
—
Jana Yngland Hrušková,
herečka a zpěvačka
„Já mám ráda francouzskou revoluci. Byla velmi krvavá. Vlastně všechny revoluce jsou krvavé. I Velká říjnová revoluce byla krvavá. Také mám ráda stávky, při kterých si dělníci vydobyli, že třeba nemusí jít v neděli do práce. Všechny revoluce a stávky posunuly lidstvo dopředu. A my nyní těchto výhod můžeme využívat. Díky tomu, že někdo byl ochoten položit svůj život. Všem těm bezejmenným hrdinům chci poděkovat.“
—
Monika Brabcová,
moderátorka, novinářka a textařka
„Kdybych si mohla vybrat, vybrala bych si druhou polovinu 19. století. Žila bych ve Vídni, chodila na koncerty Johanna Strausse ml. a sledovala jeho operety a na začátku 20. století obdivovala obrazy Gustava Klimta. Mezitím bych si ale odskakovala do Francie. Chodila bych na Jacquese Offenbacha, sledovala tvorbu impresionistů, především svého oblíbence Clauda Moneta a určitě bych si zašla do pařížského kabaretu Le Chat Noir. Na konci století bych se podívala na projekci bratrů Lumiérů, abych viděla, jak vzniká film a u nás se podívala na kouzelnická vystoupení Dismase Šlambora, známého jako Viktora Ponrepo. Navštívila bych jedno první pražské kino a byla spokojená!“
—
Ondřej Spýťa Syrový
