Jakou poezii čtou nejraději české celebrity?
Anife Vyskočilová,
moderátorka
„Já čtu různé žánry. Poezii, romány, vědecké, art a design aj. Ale z poezie mám nejraději Vítězslava Nezvala a jeho “stesk”. Pak má oblíbená kniha je od Vondráčka a Holuba Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, což tedy není poezie, ale odborná literatura. Z bulharských mám nejraději básnířky Doru Gabe a Elisavetu Bagrjanu a z tureckých Orhana Pamuka.“
—
Davide Mattioli,
zpěvák
„Pro mě nejlepší poesie jsou texty na moje písničky, který píše kamarád LUIS BATTISTELLA a já k tomu skládám hudbu. Jsme sladěni v tom, že základem jsou emoce, emoce a zase emoce.“
—
Marie Tomsová,
bývalá televizní hlasatelka
„Dobrou. Tu, která se líbí mně, vzbudí ve mně emoce, nálady a pocity, bez ohledu na dobu vzniku a autora (už od dětství třeba Seifert a Hrubín.) Včetně některých písňových textů (Suchý, Poštulka, Vrba, Šrut, Kainar, Hrabě).
—
Pavlína Jíšová,
zpěvačka
„Žádnou psanou textem, myslím, že poezie je všude okolo nás, když ji chceme slyšet. Tu se pak snažím vkládat do svých písňových textů.“
—
Martin Severa,
moderátor
„Václava Hraběte.“
—
Vlastina Svátková,
herečka
„Takovou, která se nerýmuje. Sama jsem takovou jako v mladším věku psala. Poezii, kde je hloubka ukryta ve verších, které netvoří líbivý rým a souzvuk. Pokud se dá poezií nazvat Richard Bach a jeho Příručka Mesiáše, tak pak je tohle poezie, kterou otevírám docela často.“
—
Simona Prasková,
herečka
„Zbožňuju prokleté básníky. Mám na ně vzpomínky z let, kdy jsem ještě byla teenager, takový Francois Villon. Měla jsem ctitele a ten mi jeho básně recitoval pod oknem. Nebo miluju básníky jako např. Jacques Prévert a jeho „Ta láska“. Sama jsem ji i přednášela a není to nic jednoduchého, ale je to nádhera….A na druhé straně taková už skoro ruská klasika jako je Sergej Jesenin. Mám ho prostudovaného ze školních let. Hráli jsme o něm na JAMU představení Generální zpověď a já byla slavná tanečnice a jeho partnerku Isadora Duncanova Jesenina tehdy hrál můj spolužák z ročníku Vladimír Javorský.“
—
Jitka Osička,
zpěvačka, spisovatelka a improvizátorka
„Nejraději čtu poezii všedního dne, který se v tu chvíli stává ne-všedním… Vůni kávy – poezie k nezaplacení, a k ní např. básnickou sbírku klasiků F. Hrubína, J. Vrchlického. A nebo sladit potěšení se sladěným sdělením v podobě knihy Sladěno medem, Šachotvorní vraníci či Kože hadí … Stačí si vybrat. Den tak dostane jiné kontury, které se vykreslí samy. A to není samo sebou.“
—
Ondřej Spýťa Syrový
