Jana Yngland Hrušková: Nástupní plat 12 000 je výsměch všem pracujícím lidem.
ČR je bohatá země. Ale naše vláda neumí s našimi penězi hospodařit. V Modřanech v Praze bylo dříve 17 mateřských škol. Teď jich už tam je jenom 9. Takže je jasné, že spousta dětí se do školky prostě nedostane. Budovy těch mateřských škol někdo rozprodal, vytuneloval, zneužil. Podobná situace je i v Řeporyjích. Tam chybí 37 míst pro děti. V každé části Prahy jistě chybí desítky míst pro děti v mateřských školkách. A problém je, že to nikdo neřeší. Přitom naše školství kdysi bylo na vysoké úrovni. Ať to byly mateřské školky, základní školy, učňovská střediska, střední a vysoké školy. Kvalita našeho školství klesá. Nikdo by si nebyl pomyslel, jak špatné může školství být. Inkluze je zlá jak pro děti postižené, tak pro děti talentované. Učitelky nevědí, komu se mají věnovat. Těm normálním, nebo těm, které potřebují zvláštní péči?
Neřeší se platy učitelek mateřských škol i na gymnásiích. Učitel gymnázia neuživí rodinu. Proto odchází ze školství. Ani platy zdravotních sester, nebo personálu v domovech seniorů nejsou uspokojivé. Tam jsou nástupní platy dokonce pouze 12 000 Kč. I domovy důchodců již strádají pod nedostatkem pracovních sil. Z Hradce Králové z domova důchodců U Biřčky hlásí, že když to takhle půjde dál, nebudou schopni se o seniory starat a budou omezovat místa v domovech důchodců.
Na druhé straně vyhazujeme peníze za Havlovy lavičky. Různé zbytečné neziskové organizace schlamstnou milióny. Posíláme peníze do Afriky a do všech možných konců světa. Nepovedených projektů, o kterých my nic nevíme, je jistě spousta. Politikům se lehce vyhazují peníze, které oni sami nevydělali. Nejsou to jejich peníze, přesto je vyhazují podle mota: Po nás potopa. Naši lidé jsou ale nedostatečně placení. Svobodné matky těžko přežívají. Sociálních problémů najdeme v naší republice velmi mnoho. A bude jich přibývat.
Situace je stále více zoufalejší. Pocit bezmoci v lidech stále narůstá. S každým příjmutým ilegálním migrantem bude nepokoj v České republice větší.
Lidé vidí tu nespravedlnost. Kdyby vláda chtěla, abychom se tu měli dobře, žili bychom si tu všichni výborně. Ale někdo je nenažraný. Chce stále víc i na úkor těch ostatních. Mluvilo se o tom, že po sametové revoluci se tu budeme mít všichni dobře. A mnohem lépe, než za komunistů. Slibovalo se nám bůh ví co. Je vidět, že pravda a láska jsou jen prázdná slova. Vydělávají na nás nadnárodní organizace. Naši politici nás prodávají jako laciné děvky. Je to nedůstojné a doufám, že se SPD podaří něco změnit. Nic jiného, než naděje v lepší zítřky, nám totiž nezbývá.
Jana Yngland Hrušková
