Krajský zastupitel Strakoš: Politická poprava včera a dnes
Když se řekne politická „poprava“, tak mnohé nás určitě napadnou politické procesy v 50. letech, které v některých případech končily na šibenici. Když se však poohlédneme do dávných časů, tak je zřejmé, že v každé době určitým způsobem docházelo k popravám osob, kde hlavním motivem se jevil politický duch. Již z antické historie si nemůžeme nevzpomenout na památnou větu jednoho z nejmocnějších mužů „Kai sí, teknón?“ neboli „I ty, můj synu?“. Určitá paralela mezi vraždou a popravou tu je na místě: dle mého názoru každý vyhaslý život pro politický názor či jednání má pachuť popravy, byť se jednalo o prachsprosté vraždy. Dle děsivých statistik vykonaných trestů smrti (celkem 1207) v Československu od roku 1918 do roku 1989 byl každý pátý člověk popravený z politických důvodů. Největší množství poprav u nás bylo provedeno v letech 1949 až 1953, kdy bylo popraveno téměř 90 % z politických důvodů.
Nemusíme však ale jen do minulosti: V dnešní době si „popravu“ politika či politicky angažovaného člověka představím tak, že nástrojem popravy jsou lidské činy vedoucí ke ztrátě zaměstnání, rodiny a jiných osobních věcí prostřednictvím politické moci, vlivu a peněz, nebo veřejná diskreditace politickými protivníky, kteří se neštítí „zabít“ rivala vykonstruovanými kauzami a podobně.
Nutno podotknout, že někteří politici by se možná, s trochou nadsázky, leckdy měli sami dobrat k politické sebevraždě – tedy sami opustit ono politické kolbiště …
Ing. Martin Strakoš, zastupitel Ústeckého kraje za ČSSD
23.6.2015
