Lukáš Moravec: Přeji si, abych mohl co nejdéle stát na jevišti a těšit publikum hudbou.

Rozhovor se zpěvákem Lukášem Moravcem

Jak a kdy jste se dostal ke zpěvu?

Jako malý (5letý) chlapec jsem nastoupil do dětského pěveckého sboru Jitřenka, pod vedením MgA. Otakara Dubského, kde začala moje cesta za hudbou. Účastnil jsem se všech koncertů Jitřenky, zpíval různá sóla a tehdy jsem už věděl, že je hudba mým posláním. V Jitřence jsem zpíval v podstatě celé dětství, až do 9. třídy základní školy.

Měl jste někdy nějaký vzor?

Samozřejmě. Můj vzor celé dětství byl právě Otakar Dubský, vzhledem k tomu, že s Jitřenkou jsem strávil více času než s rodiči. Už tenkrát jsem si řekl, že za každou cenu budu jako on. Vynikající operní pěvec a skvělý sbormistr. Dále samozřejmě považuji za vzor svoji profesorku z Konzervatoře, Inge Švandovou-Kouteckou, která mně dala mnohé. Předala mi mnoho zkušeností z jeviště a naučila mě perfektní pěvecké technice, kterou celý život používám a učím. Ze světových celebrit bych si vybral slavného operního pěvce Diega Floreze.

Zpíváte převážně operu. Myslíte, že k performanci tohoto žánru musí mít člověk nadání?

Pane redaktore, podle mého názoru je potřeba nadání k jakémukoliv oboru, ať už je to pekař, nebo operní pěvec. Musím přiznat, že ke studiím klasického, nebo-li operního zpěvu, toho daru musí být trochu více, protože operní zpěv je velmi náročný a složitější, než některé jiné pěvecké obory. Dále bych rád upozornil, že v mém repertoáru diváci neslyší jen operní, nebo operetní árie, ale z velké části také Neapolské písně.

Jaké skladby mohou posluchači na Vašich koncertech slyšet?

Já preferuji tzv. proklientský repertoár, jelikož v dnešní době je vyžadována hudba, kterou publikum zná. Těžká hudba pro diváka není až tak bohužel zajímavá. Na těžkou operu lidé chodí do divadla, ale dnešní doba je přemodernizována různými hudebními styly, které sice neodsuzuji, ale některé z nich nepovažuji za hudbu nýbrž za dobrou počítačovou zdatnost. V mém repertoáru se diváci mohou těšit na různorodý repertoár.

Koncert otevírám známými díly, jako např. Ave Maria, Panis Angelicus, Caro mio ben, Laschio pianga. Dále v kmenovém repertoáru znějí i operní árie: árie Vaška – Prodaná nevěsta, árie Prince- Rusalka. Ovšem, jak jsem se zmínil v předešlé otázce, rád zpívám Neapolské písně, jako jsou Santa Lucia, Caro mio ben, Funiculi funicula, O sole mio a mnohé další.

Je zpěv Vaše původní profese?

Ano, když mi bylo 11 let, všiml si pan profesor Otakar Dubský mého talentu pro rytmus, a proto mě začal učit základy dirigovací techniky, které jsem praktikoval na mladších žácích při pravidelných koncertech na pódiu DK Metropol České Budějovice. V tento rok jsem už byl obsazen do role jednoho z žáčků v opeře Jakobín na scéně Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V 7. třídě základní školy s hudebním zaměřením jsem začal spolupracovat se sbormistryní dětského pěveckého sboru Carmina, kde jsem působil, jako asistent. V 8. třídě jsem se zúčastnil se sborem Jitřenka pěveckého festivalu v německém Kolnu, kde jsem dirigoval 1 píseň, přímo před porotou světové úrovně a získal tak ocenění poroty a ocenění publika. V roce 2005 jsem vyhrál talentové zkoušky na konzervatoř, do třídy operní režisérky a pěvkyně MgA. Inge Švandové – Koutecké (do operního oddělení) a zároveň do oboru dirigování k tehdejšímu šéf dirigentovy Jihočeského divadla – Martinu Peschíkovy. Během studií na konzervatoři jsem se zúčastnil několika pěveckých soutěží (Rakousko, Itálie, Španělko). Provozoval jsem koncerty např. s Jihočeskou komorní filharmonií, se slavnými umělci Státní opery – Pavlínou Senic, Leopoldem Poldou, a to vše za klavírního doprovodu ruské klavírní špičky Irinou Konratěnko. Zároveň jsem již dirigoval menší pěvecké sbory v Českých Budějovicích. V 1. ročníku jsem byl angažován do role Skokánka ve Státní opeře v Praze.

Po ukončení konzervatoře jsem se začal plně věnovat hudbě. Získal jsem okamžité angažmá u Jihočeského divadla do role Woodyho v operetě Divotvorný hrnec, a také v Národním divadle v opeře Prodaná nevěsta, kde jsem ztvárnil roli Vašíka.

Také jsem dál studoval sbormistrovství na Vysoké škole v Berlíně – Hochschule für Musik “Hanns Eisler”. V roce 2010 jsem dostal nabídku reprezentovat Českou republiku při obrovském festivalu v New Yorku – se sólisty Metropolitní opery New York, s americkým orchestrem, a dvěma dirigentskými špičkami rovněž z Ameriky. Zastupoval jsem tedy Českou republiku jako jediný sólista v tenoru.

V dnešní době se věnuji koncertní činnosti s osobnostmi jako jsou: Eva Urbanová, Karel Gott, Pavlína Senic a další. Letos, jsem se stal oficiálním sbormistrem a uměleckým vedoucím pěveckého sboru Dobrovan, který má tradici již přes 150 let.

Mimo jiné také spolupracujete se zpěvačkou Janou Kadeřávkovou. Jak hodnotíte spolupráci s touto umělkyní?

Pane redaktore, Janička je opravdový talent a velmi na sobě pracuje, což je základ úspěchu. Nedá se sice tvrdit, že spolu vysloveně spolupracujeme, ale zvu jí jako hosta do některých mých koncertů a vždy podala výkon odpovídající jejím pěveckým schopnostem, které jsou den ode dne lepší a lepší. Považuji jí také za kamarádku, která prostě nezklame. Myslím, že pokud bude na sobě takto příkladně pracovat, bude z ní jedna z nejlepších zpěvaček v jejím oboru, které znám.

Máte nějakou vizi, co byste chtěl ještě jako zpěvák realizovat?

Letos bych chtěl vydat své druhé CD, ale přiznávám, že jste prvními médii, kterým tuto skutečnost zveřejňuji. Rád bych pěvecký sbor Dobrovan rozšířil do několika dětských oddělení a vychovával tak další pěvecké talenty.

Samozřejmě si přeji zdraví abych mohl co nejdéle stát na jevišti a těšit publikum hudbou.

Komentáře