Modifikovaná hvězda Amani: Mám ráda svou originalitu a s tou si vystačím.

Rozhovor s AMANI, osobností se specifickým vzhledem a zajímavým životním stylem

Váš vzhled je jednoznačně velmi zajímavý díky různým modifikacím. Kdy poprvé jste s tím začala?

Můj první, v tu dobu, úlet byl už na základní škole, někdy v 8A, kdy jsem přišla do třídy plných systémem ovlivněných dětí, s něčím jiným na hlavě, než jsou vlasy. Děti umí být hodně zlý. Nebylo to pro mě vůbec snadné, když se vám každou chvíli někdo vysmíval, nebo si vás dobíral. Byla to pro mě velká a hlavně těžká zkouška, díky které jsem se už nebála ničeho. O šikaně raději ani mluvit nebudu.

Má váš vzhled symboliku v nějakém životním stylu?

Určitě každý z nás má už svůj zažitý styl života. Jak žije, co dělá atd. Moje kořeny pochází z lesů, polí a hlavně louk. Můj životní styl začíná s mou srdcovou hudbou, a to je právě o víkendu (smích). Miluji freeteknovou scénu, její rytmus, tanec. A to mám v krvi už od mala. Lidi jsou takoví jací jsou a na nic si nehrají a vytváří tu pravou atmosféru. V mém životním stylu je pravidlem, že ozdoby k člověku neodmyslitelně patří. Akord ke krásné ženě.

Inspirujete se od někoho v tomto stylu?

Rozhodně nechci být nikým jiným, než sama sebou. Mám se ráda a mám ráda svojí originalitu. Každý má svou výjimečnost. Takže určitě ne. Mám dost bujnou fantazii a s tím si vystačím.

Jak na tento styl reaguje Vaše okolí?

Nejdůležitějším pro mě je, že mě má rodina bere takovou, jaká jsem, i kdyby jsem měla vytetovanou klobásu na čele. Zkrátka pořád mě budou milovat, a ano je to úžasné. Vždy, když se člověk nechá jakkoli “modifikovat”, musí počítat s tím, že sebou bude občas strhávat pozornost. Lidi jsou zvědaví a prostě koukají. Někdo to odsuzuje kvůli lidským předsudkům a někomu se to líbí. Často i děti se kolikrát otáčí a ptají se rodičů jestli jsem víla (smích).

Uvažovala jste někdy o tom, že byste se stala modelkou?

Žijeme ve světě neomezených možností a pro mě je možné všechno. Upřímně jsem si nikdy nemyslela, že bych se mohla stát modelkou. Modelky jsou pro mě jako bohyně krásy, symbol ženskosti a jemnosti. Nemohu se s nimi srovnávat, což ani nechci. Jako každá krásná žena jsem si chtěla zkusit nějakou roli v modelingu, či se tomu věnovat. Kdo by nechtěl dělat to, co ho baví. Rozhodně mám chuť na sobě pracovat, je dobré rozšiřovat si své schopnosti.

Jak hodnotíte vývoj českého modelingu?

Rozhodně nejsem žádný profesionál, abych mohla hodnotit velký vývoj našeho modelingu, ale věřím, že jako Češi jsme dost originální. Mohu říci, že se mi líbí jiskra každé živé osobnosti – šarm a řeč těla, a to je pro mě nejdůležitější faktor. Zaujmou mě vždy osoby, co se vymykají fyzickým předpokladům pro modeling. Cokoli je na dívkách jiné a zajímavé, je super. Byla bych šťastná, kdyby konečně nastoupila pořádaná éra přísných let, kdy jsou slečny své a mají svou svoucnost. Na to se koukat, a to jen tak neomrzí.

Dostala jste již nějakou nabídku z této oblasti?

Nabídky dostávám a jak to tak bývá – odmítám, či přijímám. Když do něčeho jdu, tak s přesvědčením, že ve finále bude “Uaauu”. Rozhodně nechci být nijak spojována a ani se pohybovat v porno průmyslu. Nemám tu potřebu ukazovat, jaké mám tělo, a to není nejhorší (smích). Navíc jsem trochu stydlivá, hrdá a až moc si sebe vážím. Mám ráda tajemství svého těla, což si zaslouží vidět jen málokdo. Moc si vážím nabídky, kterou jsem dostala – mám tu možnost spolupracovat s charitativním projektem Suicide Angels. Zároveň se můžete podívat i na propojení netradičního vzhledu našich krásných dívek a i se s nimi zapojit k různým veřejným aktivitám, ať už charitativním, propagačním, nebo komerčním. Hlavní je, že pomáháme vážně handicapovaným dětem. Byla bych moc ráda, kdyby se do projektu zapojilo co nejvíce lidí a tím přispěli k dobré věci. Můžete sledovat můj facebook “Chobotnička Syslijointys Amani”. Zanedlouho se můžete těšit na opravdu vydařené fotky a fotosety.

Na sociálních sítích Vaše fotky budí velký obdiv. Jak na to reagujete? Vnímáte to jako osobní úspěch?

Jsem ráda, že mě sleduje tolik lidí a baví je, ať už pozitivně, nebo negativně reagovat (pořád převládá to pozitivní). Rozhodně mé příspěvky na facebooku neodrážejí mou duši a styl, kterým žiju a líbí se mi. Občas se dá vyčíst pravý charakter mé osobnosti. Ale o tom, jaká jsem, si ráda popovídám osobně, každý už si udělá názor sám. Vždy je realita na soc. sítích trochu zkreslená. Facebook lže, ale věřte mu (smích)! Pořád je to virtuální život, a to jako úspěch neberu.

Jaké je Vaše současné zaměstnání?

Nechci zde dělat reklamu firmě, ve které pracuji. Není se čím chlubit, ani o tom psát, když vás daná práce nebaví a nijak nenaplňuje. Je to náročné, jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Pracuji jako každý, protože peníze za to stojí. Zachovávám chladnou hlavu.

Máte nějaké životní motto?

Žij tak, aby mohli žít i ostatní. Ono není tak důležité samotné motto, ale jeho náplň.

Jak trávíte volný čas?

Poslední dobou mám volného času opravdu málo, ale je dobré si ve svém životě stanovit nějaké ty priority. Když už je čas, užívám si svou nespoutanou volnost, svobodu, odpočinek, relax, nicnedělení, sex a jak jinak, než s partnerem a přáteli. Někdy jsem ráda jen sama se sebou.  Také, jak už jsme zmínila, správná hudba je pro mě tím nejdůležitějším prvkem. Ráda mimo jiné kreslím a často podnikáme dlouhé procházky se psem.

Co byste vzkázala na závěr našim čtenářům?

Lidi, buďte dobří, uznávejte se, nekritizujte, usmívejte se a nevnášejte negativní témata.

Ondřej Spýťa Syrový

Komentáře