Muzikálová herečka Renáta Podlipská: Mým celoživotním vzorem je Hanka Zagorová!
Zpěvačka a herečka Renáta Podlipská poprvé výrazně vstoupila ve známost díky roli Máří Magdalény v muzikálu Jesus Christ Superstar. Od té doby prošla řadou muzikálů a stále patří mezi přední herečky tohoto žánru. Mimo jiné se také léta věnuje pedagogické činnosti…
Jak a kdy jste se dostala ke zpěvu?
To už je strašně dávno. Nejdříve jsem zpívala na základce ve sboru a tam už dostávala nějaká sóla. Pak ve čtrnácti letech mě paní učitelka ze základní školy poslala do ZUŠky, kde tehdy působila paní profesorka Zamrazilová a ta mě začala učit. Jenomže mě začala učit klasiku a mě klasika nebavila. To zjistila asi po půl roce a tím, že mi už bylo čtrnáct, tak jsem byla na výuku tzv. stará, protože tam chodí malinký děti. Učila mě jen dva roky, ale základy mi dala. Pak jsem dělala přijímačky na konzervatoř a tam mě třikrát nevzali pro nedostatek hlasu a talentu. Tak jsem si řekla fajn a šla se učit prodavačkou. Když jsem se doučila, tak mě to stále k té muzice táhlo. Tenkrát byl vypsán konkurz do Československého státního souboru písní a tanců, tak jsem na něj šla a uspěla jsem. Tam mě navlíkli do kroje a já začala zpívat s místním dámským sborem. V tu dobu jsem už po čtvrté zkoušela přijímačky na Konzervatoř Jaroslava Ježka. Nebýt paní Laďky Kozderkové, tak mě asi nevzali. U těch přijímaček řekla: „Tu chci!“ Bohužel mě učila jen dva měsíce.
Měla jste nějaký vzor?
Já jsem měla hrozně moc vzorů. Můj český vzor byla Hanka Zagorová a Helena Vondráčková. Později jsem se s nimi potkala na jevišti. Hanku jsem dokonce alternovala v muzikále Jack Rozparovač. Z těch zahraničních je to stále Barbra Streisand.
Dlouhá léta jste působila v zahraničí…
Pět let jsem jezdila po Rakousku, Itálii, Norsku a jiných státech. Dokonce jsem kvůli tomu musela opakovat dva ročníky na konzervatoři, protože mě ze čtvrťáku vrátili zpátky do druháku. (smích) Mně to ale nevadilo. Dostala jsem se do úžasného ročníku, se kterým jsme dělali skvělé školní koncerty pod vedením pana profesora Jana Hanzlíka, a bylo to strašně fajn.
Poprvé jste výrazně vstoupila ve známost díky muzikálu Jesus Christ Superstar. Jak na to vzpomínáte?
Neustále na to vzpomínám. Když máte svůj první velký projekt, kde dostanete takovou příležitost, jako jsem dostala já, tak na to se nezapomíná. To byl vůbec první muzikál po Bídnících v roce 1992, kam mě mimo jiné nevzali, protože pan Adam Novák prohlásil, že se tam typově nehodím. Tenkrát mi režisér Petr Novotný řekl, že až bude dělat svůj muzikál, tak budu mít hlavní roli. Já ji pak hrála, za což mu strašně moc děkuji. Byl to neskutečnej odrazovej můstek. Ale abych se vrátila k tomu Ježíšovi, tak pro většinu z nás, co jsme v tom hráli, to byly čtyři roky mejdanu. Zkrátka úžasný!
Jak jste již zmínila, tak v muzikálu Jack Rozparovač jste se alternovala s Hanou Zagorovou. Jaké to bylo?
Hanka je úžasná ženská a umí pracovat s textem. My jsme byly každá jiná. Já jsem ten příběh Elisabeth, která přijde o syna v hořícím domě hodně prožívala, protože jsem v tu dobu měla doma tříměsíčního syna. Při poslední písničce mi vždy tekly slzy a nejen mně. Byla to pro mě velká zkušenost.
Také jste hrála v muzikálu o Evě Olmerové – Nezemřela jsem.
Tam jsem se seznámila s lidmi, které jsem do té doby ani neznala a kteří začínali. Někteří byli velice dobří a chytili se potom dál. Já jsem tam sice měla jen jednu písničku, ale ta byla tak úžasná, že se s ní dalo dělat spoustu věcí. Je škoda, že představení nemělo propagaci a zázemí, protože jinak by stále běželo. U lidí sklidilo velký úspěch. Písničky Evy Olmerové a vůbec ten příběh byla velká síla.
Také jste si zahrála v televizním seriálu Případy prvního oddělení. Jaká to pro Vás byla zkušenost jako pro muzikálovou herečku?
Zkušenost to byla veliká. Když se postavíte vedle Bolka Polívky nebo Ondry Vetchýho, nelze si to neužít. Obrovská zkušenost. Moc mě to bavilo.
V současné době hrajete v Hybernii v muzikálech Doktor Ox a Mefisto.
Mefista hrajeme už třetím rokem a je to taková pohádka pro dospělé. Zkrátka ďábel, bůh a láska. Kdo neviděl, tak doporučuji. Doktor Ox je trošičku jiný, je veselejší a má politický podtext, který se do dnešní doby hodí.
Jak hodnotíte vývoj české divadelní scény?
Já si myslím, že činohra má v některých případech kvalitnější herce, protože v muzikálech se mnohdy objevují tzv. „rychlokvašky“. Prakticky neumí vůbec nic, ale jelikož se objeví párkrát v televizi nebo projdou nějakou soutěží, tak se jich chytí pochybní manažeři a upíchnou je k producentům různých divadel. Bohužel producenti na to slyší, ačkoliv záhy zjistí, že tito zpěváci nemají takové kvality, o kterých byli přesvědčeni, že je mají. Takže tohle se mi nelíbí a nejsem v tom sama. Těm mladým mnohdy chybí pokora.
Máte ještě nějakou vizi, kterou byste chtěla realizovat?
Strašně ráda bych si zahrála v Chicagu Mama Morton, ale nevím, jestli to tady bude ještě někdy někdo dělat. Vzhledem k věku bych chtěla neustále učit. V současnosti učím soukromě a těším se, že mi přijde nabídka z nějaké konzervatoře nebo ZUŠky. To bych si přála, jelikož je krásné předávat zkušenosti mladým talentům.
Ondřej Spýťa Syrový
