Poslankyně Černochová: Bezpečnost Izraele je nadmíru důležitá pro Českou republiku i pro Evropu a celý Západ.
Rozhovor s poslankyní PČR a starostkou Prahy 2 Janou Černochovou (ODS)
Co se Vám vybaví, když se řekne Izrael?
Vybaví se mi hrdost, odvaha a vytrvalost. To jsou podle mě hlavní tři atributy, díky kterým Židé opakovaně prokázali to, že tradiční označení „vyvolený národ“ není prázdným pojmem.
Co si myslíte, že Českou republiku a Izrael nejvíce spojuje?
Židovský národ patří neoddělitelně k naší historii. Stopy Židů a jejich kultury jsou v naší zemi a v jejích dějinách nesmazatelně patrné, přičemž nemám na mysli pouze dochované nemovité pamětihodnosti. Dále nás zcela jistě spojují určité hodnotové a společenské prvky. Jsme státy a národy obdobné velikosti, které se mohou snadno stát předmětem velmocenských paktů. Spojuje nás bezpochyby i víra v demokratické uspořádání a potřeba společné obrany před hrozbami, kterým západní civilizace dnes čelí. Izrael jednoznačně vnímám jako součást Západu.
Již od vzniku Izraele se Česko řadí k jeho nejbližším spojencům. Nezdá se Vám, že současná vláda to spojenectví snižuje svou nerozhodností a vlídností k Palestině?
Nemyslím si, že jsou to kroky, které by mohly nějak zásadně naše spojenectví narušit. Na druhou stranu se domnívám, že se jedná o gesta poněkud zbytečná, kterých není třeba. Zdá se mi, že vláda, resp. zejména ministr zahraničí Zaorálek těmito kroky a výroky nadbíhají evropským politickým proudům a jejich představitelům, kteří nejsou Izraeli tolik nakloněni a kteří k němu nepřistupují partnersky a spojenecky.
Jak hodnotíte prezidenta Zemana v oblasti česko-izraelských vztahů?
Ačkoliv mám v drtivé většině otázek odlišné názory než prezident Zeman, pokud jde o přístup ke vztahům naší země s Izraelem, je to jedna z věcí, za kterou bych jej pochválila. Prezident je v této věci konzistentní a je si dobře vědom toho, že stabilita a bezpečnost této země je nadmíru důležitá pro Českou republiku i pro Evropu a celý Západ.
Jak hodnotíte EU v oblasti zahraničních vztahů s Izraelem? Nezdá se Vám, že svou „propalestinskou“ politikou čím dál tím více podkopává Izraeli nohy?
Přístup Evropské unie k Izraeli je macešský. Bohužel je zcela v souladu s celkovým přístupem evropského mainstreamu ke globálním otázkám, který je velmi naivní, idealistický, falešně spravedlivý a v podstatě neomarxistický. Jednoznačnou podporu Izraeli ze strany EU necítím, spíš naopak. A tento stav samozřejmě pozici Izraele na Blízkém východě a celkově na mezinárodním poli oslabuje. Domnívám se, že je to velká chyba, která se Evropě může vymstít.
Izrael má od konce května nového ministra obrany – Avigdora Liebermana, který je proti mírovému jednání s Palestinci a navíc chce změnit legislativu tak, aby bylo možné udělovat trest smrti Palestincům, kteří zabijí při útoku Izraelce. Myslíte, že je to dobrý postup?
Ministr Lieberman není novou postavou na izraelské politické scéně a již v minulosti vykonával ministerské funkce, byl dokonce ministrem zahraničí. Neobávám se nějaké zásadní radikalizace postupu izraelské vlády, ačkoliv jeho působení v této pozici samozřejmě může přinést určité tvrdší postupy. Zcela jistě by tyto kroky neměly být tvrdší víc, než je nezbytně nutné. Izraelská vláda je vládou koaliční, věřím, že premiér Netanjahu bude schopen případné extrémní snahy korigovat.
Na podzim minulého roku Evropská komise schválila pokyn, na jejímž základě je izraelské zboží z palestinských území označováno upozorněním, že jde o produkt pocházející z židovské osady. Nepovažujete to za diskriminační?
Jednoznačně ano. Je směšné, že na jedné straně evropští představitelé usilují o dosažení mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci a na druhé straně fakticky sankcionují jednu z nesvářených stran, a navíc tu, která by měla být považována za spojence Evropy v regionu Blízkého východu. Jedná se přesně o jeden z oněch nesmyslných idealistických, či spíše pacifistických projevů, který nebere ohled na to, co je naším skutečným zájmem, tedy stabilita a silné postavení Izraele. Status quo, tedy blokace palestinských území a budování osad, je výsledkem určitého historického vývoje. Ten by nebyl nutný, kdyby Izrael nebyl terčem útoků a provokací okolních států. Až v jejich důsledku proběhly vojenské akce, které vedly k obsazení těchto území. To je třeba mít na paměti.
Tento rok Izrael oslavil 68. narozeniny od svého založení. Co byste mu popřála?
Popřála bych mu klid a pokoj, i nadále pevnou vůli a odhodlání stát si za svým. Dále bych popřála méně nepřátel a více spojenců, kteří za ním budou stát bez ohledu na to, zda to je, nebo není výhodné.
-spyta-
