RASISMUS NARUBY
Ještě nikdy se bílý muž tolik nebál černého, jako v posledním roce. Proč to tak je? Je to evolucí. Bílý muž se vyvíjel. Je stále více humánnější, stále více chce každému bez výjimky pomáhat. KAŽDÉMU! I za cenu toho, že jeho bílé sestry a děti budou trpět. Bílý muž se ani nechce informovat o tom, kdo je ten černý muž, kterému se snaží pomoci. To by totiž mohlo jiného bílého muže pobouřit a nazval by to rasismem. Evropu zasáhla epidemie komplexu Matky Terezy.
Černého muže se snaží bílý muž vychovávat jako opičí matka a dělá za něho domácí úkoly. Tím ale černému muži bereme možnost dospět. Nemá šanci se stát samostatným plnohodnotným člověkem, který není na nikom závislý a je odpovědný za své činy a zločiny, vlastní život a životy svých dětí. Zodpovědný za svou vlastní zemi. Zvykl si na to, že se o něho bílý muž postará. Nemusí pracovat. Bílý muž na něho pořádá sbírky šatstva, peněz a potravin. Staví mu v Africe školy a nemocnice. Ty ale rebelové zničí a děti naverbují jako vojáky. Bílý muž mu totiž dodá i zbraně, aby si černý mohl hrát na vojáky a mohl terorizovat svoje bratry a sestry.
Tahle cesta nevede vůbec nikam. Černému muži je úplně jedno, jestli bílé ženy a děti jsou znásilňovány a muži zabíjeni. Černý muž nemá vyvinutý smysl pro zodpovědnost a soucítění s druhými. Takže se mu to ani NEDÁ VYTÝKAT. Já za tuhle situaci neviním černého muže – ALE BÍLÉHO. Bílý muž se chová nepedagogicky k celému Africkému kontinentu!
Dobrovolnice jsou často studentky, tedy mladé ženy bez dětí, které myslí velice humánně, socialisticky až skoro komunisticky. Každému se má vést dobře, každý má právo na naši pomoc, i když je to vrah a terorista. Dále jsou dobrovolnice ženy, jejichž děti už dospěly a tyto ženy mají syndrom opuštěného hnízda. A zase je jim jedno, o koho se starají. Nevadí jim, že to jsou mladí muži s neznámou minulostí, několika identitami, nebezpeční už od pohledu. O naše bezdomovce se nikdo s takovým sebeobětováním nestará. To není in, o tom se nepíše. To není momentálně ve středu celosvětových zájmů. Tak bezdomovci umrzají a některé české děti mají hlad a žijí v chudobě. Ale na ty už se pomoci od dobrovolníků nedostane. Proč taky? Tam nejsou zamířeny kamery.
Tyto mladé muže nesmíme vůbec na náš kontinent pouštět. Pomoc Africe je už dlouholetý problém, který se nikomu nepodařilo vyřešit. A teď tu budeme mít stejné podmínky, jako mají tam. Budou tu občanské války, teror a vzrůstající nepokoje a kriminalita.
Afrika si nesmí myslet, že my jsme odpovědni za její budoucnost. Měli bychom skončit s politickým a veškerým jiným vměšováním. Afrika musí dospět, jako dospěly všechny kontinenty světa. Měli bychom se začít chovat jako správný pedagog. Zodpovědnost za Afriku přenechat Afričanům. Chováme se k Africkému obyvatelstvu velice rasisticky. Podceňujeme je. Myslíme si, že oni nejsou schopni se o sebe postarat. Ale my jsme jim ještě nedali šanci dospět v plnohodnotného člověka, který si je vědom svých povinností. Je si vědom toho, jaké důsledky mají jeho činy a zločiny. Afrika se stále chová jako teenager, který si myslí, že si může všechno dovolit. Vzteká se a kope okolo sebe.
Naopak antisemitismus v Evropě úspěšně roste. Jako by se hledal viník, zodpovědný za celou katastrofu, kterou Evropa prochází. Hledáme viníka, zn. SPĚCHÁ!
Řešení je jednoduché. Zastavila bych veškerou pomoc Africe a dovoz zbraní, jak je vidět, tudy cesta nevede. Afrika už dlouho brutálně krvácí a její přerod bude ještě krvavější. Ale porodní bolesti nesmí pociťovat Evropa!
Jana Yngland Hrušková, 28.1.2016