Šéf regionálního rozvoje kraje: Mladí lidé si začínají uvědomovat, že na venkově je bezpečněji.
Jak se žije na venkově?
Jan Werich kdysi říkával, že když je člověku nejhůř, tak utíká k přírodě.
Příroda je symbolem venkova.
Když obrátíme naši pozornost do minulosti, zjistíme, že většina lidí žila na venkově a pracovala zejména v zemědělství. Průmyslová revoluce zahájila migraci obyvatel do měst za prací. Vylidňování postihlo zejména malé obce. To se odrazilo ve kvalitě života na vesnici. Výsledkem negativního vývoje je rostoucí věková struktura obyvatelstva, velmi nízké příjmy, nedostatek pracovních míst, špatná dopravní obslužnost, nedostatečná občanská vybavenost.
Naštěstí se situace poslední dobou postupně mění k lepšímu. Mladí lidé si začínají uvědomovat, že na venkově je bezpečněji, mají zde menší náklady na bydlení a žije se tady i zdravěji.
Je to mimo jiné i výsledkem zájmu Ústeckého kraje o venkov. Jsou realizovány dotační programy určené k rozvoji různých odvětví zemědělství, k podpoře hospodaření v lesích, pro rozvoj eko-agro oblastí a života obyvatel ve venkovských sídlech.
Jen v tomto roce Ústecký kraj poskytne na tyto účely zhruba 18 milionů korun.
Z uvedeného bych se zaměřil zejména na podporu včelařství. Počet včelařů a stavů včelstev se od 90. let výrazně snižuje. Je to velmi alarmující vývoj. Einsteinův výrok o tom, že když vymřou včely, lidstvu budou zbývat už jen čtyři roky života, tak nabývá na ožehavé aktuálnosti. Bez včel by došlo ke globální potravinové krizi. Náš kraj letos podpořil včelaře částkou 1,8 milionu korun. Podpora tohoto odvětví je tedy velmi důležitá pro zachování civilizace. Ústecký kraj si to naštěstí uvědomuje. Zájem o člověka je jeho prioritní záležitostí.
Ing. Martin Strakoš, předseda krajské komise pro regionální rozvoj
17.7.2015
