Smrt autora evergreenů Pavla Krejči. Jak na něj vzpomínají kolegové?
V sobotu 21.března ve věku 76 let odešel do hudebního nebe skladatel Pavel Krejča. Posluchači jej mohou znát díky řadě hitů, které psal pro přední české zpěváky. Jeho písně mají v repertoáru například Petr Spálený, Michal Tučný, Věra Martinová, Petra Černocká, Jana Chládková a další…
Mezi jeho největší hity patří: Až na vrcholky hor (Věra Martinová), Neptej se (Jana Chládková), Abych tu žil (Michal Tučný), Ó pane náš (Věra Martinová), Je ráno, Anno (Václav Neckář), Dítě štěstěny (Petr Spálený), Holka tvrdohlavá (Heidi Janků), Hollywood (Petra Černocká), Divadýlko moudrých klaunů (Miluška Voborníková) aj.
Pavel Krejča zemřel po dlouhé nemoci. Ke krátké vzpomínce jsme pozvali několik jeho kolegů a přátel.
Věra Martinová: „Pavel byl medvídek. Jeho manželka Stáňa mu tak říkala.
To Pavla vystihovalo nejvíc. Byl to veselý, hravý člověk a nesmírně
zábavný. Nepokazil žádnou legraci, už jen když se na něj člověk
podíval, měl lepší náladu. Což je moc fajn. První písničku, kterou mi Pavel napsal byla Malý dům nad skálou, pak přišla písnička Toulavý džíny a až později „Vrcholky hor“
—
Petra Černocká: „Pavel Krejča byl velice milý člověk. Něco jako Méďa Béďa. On byl velice vlídný, řekla bych až otcovsky. Navíc byl nesmírně nadaný. Během života jsem si uvědomovala, co všechno Pavel napsal. Vždy mi přišlo líto, že nenapsal něco pro mě. Ale nakonec mi napsal třeba jednu písničku, kterou jsem dělala těsně před revolucí. Hudebně byla ve stylu retro, znělo to velice povedeně, písnička byla do filmového stylu a jmenovala se Hollywood. Zpívala jsem jí pro jeden televizní silvestr, a pak dokonce se sourozenci Pavlem a Lenkou Nohovou. Ale to se už bohužel nikde nevysílalo. Pavel Krejča se také podílel na mé písničce „Zpětné zrcátko“. Pavel měl jinak senzační cit pro country. Ne každý dovedl napsat krásnou country muziku, tak aby nebyla úplně jednoduchá a prostá. Po Pavlovi je mi smutno hlavně lidsky. Znala jsem ho téměř od mala, protože bydlel také na Praze 7, kousek ode mě. Byl velice vlídný chlap…“
—
Milena Soukupová: „Byla to pro mne velká rána, vůbec jsem to nečekala. S Pavlem jsme se velmi dlouho neviděli. Byl to skvostný muzikant, který psal nádherné písničky nejen pro mne, ale i pro spoustu dalších. Všechny jeho písničky jsou nádherné. Moc jsem si Pavla Krejči vážila, budu na něj moc ráda vzpomínat. Ale měl lidem ještě hodně co předat… Doufám, že teď tam už nahoře pracuje se Zdeňkem Rytířem a s panem Poštulkou a připravují nám krásné písničky, až se tam nahoře sejdeme.“
—
Jana Chládková: „Úžasný muzikant, ale ještě skvělejší člověk. Bude mi moc chybět. Vděčím mu za krásné písničky, ale především za přátelství, kterého jsem si vždy vážila. Pavel se nerad fotil, proto máme společnou pouze jednou fotku z roku 2000, kdy byl jedním z kmotrů Country alba.“
—
Josef Zoch: „Na Pavla mám jen ty nejhezčí vzpomínky. Možná, že jsem interpret, který má od Pavla nejvíce písniček. Natočili jsme spolu třináct alb, což je přes sto písní. Namátkou: Kamarádka loď, Rock´n´roll zláme Ti vaz, Kdy se vrátíš táto… Písniček byla celá řada a když je slyším z rádia, tak mě to samozřejmě vždy potěší. Pavel pro mne znamená hodně. Pomohl mi s mou pěveckou kariérou a značně jí ovlivnil. S Pavlem jsem spolupracoval přes deset let. Nedělali jsme ale jen mé CD, ale i písničky pro jiné interprety. Třeba pro Věru Martinovou jsme dali dohromady desku „Půlnoční slunce“, pro Michaelu Pávovou desku „Anděl strážnej“. Ta titulní píseň je také jeho tvorba. Pro Petra Spáleného jsme také připravili řadu písniček. Dále vzpomínám na písničky pro Ivu Hajnovou, Sylvu Schneiderovou, Láďu Hrubce… S Pavlem se známe od roku 1989. Jednu dobu jsme se navštěvovali tak často, že jsme se scházeli dokonce i o víkendech na chalupách. Bylo to kousek od Mirovic, tam ho měli místní moc rádi. U něj v Modřanech jsme leželi v bazénu a vymýšleli nové projekty. Bylo to moc bezvadné. S Pavlem jsem se viděl naposledy před pěti lety. Dlouhá léta Pavel také spolupracuje s Janou Chládkovou, pro kterou napsal opravdu velký hit, písničku Neptej se.“
—
Milan Drobný: „S Pavlem Krejčou jsem se znal léta. Vždy jsme si měli o čem povídat, i když jsme spolu nepracovali. On se držel letité spolupráce s Petrem Spáleným a vycházelo jim to. Asi tak v roce 2000 jsem připravoval materiál na nové CD a snad sílou osudu jsem se v té době potkal s Pavlem a řekl mu o svém projektu. Velmi se mu nápad zalíbil a jelikož Petr Spálený se v té době podrobil operaci zad, měl Pavel relativně volno. A tak jsme připravili CD s názvem Ten závod je dlouhý, pro vydavatelství Popron. Byly tam skladby moje, Pavlovy, a něco málo převzatého. Dle mě, ale i dle muzikantů to je nejlepší CD, co jsem udělal. Těšil jsem se, že budou mít rádia konečně možnost pouštět se mnou něco nového. Se zlou jsem se však potázal. Objel jsem asi tak kolem 45 rádií po celé republice a na jedné ruce bych spočítal koho to zajímalo. Byla stejná odpověď, kterou jsem se už naučil zpaměti – „Pane Drobný, nové věci nám nevozte. Ty my vysílat nebudeme. S vámi
vysíláme věci staré. Na nové tu jsou mladí, se kterými staré nahrávky nemáme.“ To je úroveň, co? To říct Sinatrovi, tak by je zastřelil. A s Pavlem jsme tedy udělali ještě jedno CD-Hity aneb Jsi můj sen. Známé moje písně, ale s malinko novějším aranžmá a hlavně zvukem. To se někde ujalo, ale škoda, že ty nové věci nedostaly šanci, 30% by byly stoprocentně hity. Pavlovi přeju, ať tam nahoře sestaví nový Apollo beat nebo úplně něco jiného, má tam podhoubí slušné. Můžu ho inspirovat svým nedávným snem. Jdu cestou, mně neznámou až v dáli vidím obrovskou dřevěnou bránu. Dojdu tam a vidím, před ní stojí Gott se Štaidlem a Roklem a hned na mě spustili. No to je dost. Kde se couráš takovou dobu? Odpoledne je zkouška a večer už máš koncert.
Tak když se Pavel přihlásí, tak ho tam určitě vezmou. Pavle ahoj a díky za spolupráci.“
—
Ondřej Syrový, Jan Macháček
Zdroj fotografií: rozhlas.cz, ceskatelevize.cz, archiv DISUK
