Spisovatelka Markéta Harasimová: Víno a kniha k sobě příjemně ladí.
Spisovatelka Markéta Harasimová publikuje již od svých patnácti let. Na svém kontě má celou řadu knih, zaměřuje se hlavně na erotické thrillery a příležitostně i na tvorbu pro děti. Na konci listopadu pokřtí nový krimithriller „Hedvábná past“ a čtenáři se mají určitě na co těšit.
Jak a kdy jste se dostala k literární tvorbě?
Různé příběhy jsem vymýšlela odjakživa, ještě jsem ani neuměla psát. A když jsem se to naučila, vznikaly kratičké povídky o zvířátkách, vílách a tak podobně. Nápad, že bych mohla vytvořit něco většího, přišel v mých patnácti. Hned jsem se do toho pustila a napsala dívčí román. Neměla jsem s ním žádné zvláštní úmysly, ale na popud kamarádky jsem ho nakonec odeslala do nakladatelství. To odpovědělo obratem – knihu vydalo a chtělo další podobné rukopisy. A už se to vezlo.
Měla jste nějaký vzor?
Mými vzory byli odjakživa spisovatelé obecně, neměla jsem žádného konkrétního. Jako dítě a náctiletá dívka jsem vášnivě ráda četla, klidně i pět knih týdně. Obdivovala jsem schopnost spisovatelů spřádat příběhy a zápletky, dát tomu všemu formu. Inspirovali mě k tomu, abych se do psaní pustila také.
Byla spisovatelka Vaše vysněná profese?
Když mi začaly vycházet knihy, nepovažovala jsem se za spisovatelku. Studovala jsem střední školu a brala to jako zábavu a koníček, který mě naplňuje. Ani jsem nepřemýšlela o tom, že se tím jednou budu živit. To možná trochu ovlivnili rodiče, kteří tvrdili, že musím mít nějaké „slušné“ povolání, a tím podle nich psaní nebylo. Ale s každou další knihou jsem se cítila víc jako spisovatelka, a nakonec jsem pochopila, že právě tohle povolání je mou životní cestou. A tedy i snem.
Mezi Vaše první knihy patří „Jsi můj osud“ a „Když svítí hvězdy“. Jak vzpomínáte na psaní těchto knih?
Pamatuju si hlavně na prvotinu, Jsi můj osud. Je to román o prvních láskách a prvních zklamáních, o problémech v rodině a vůbec o tom, co provází dospívání. Do knihy jsem vtiskla své vlastní sny a touhy: vlastně jsem tam dala to, co jsem si sama přála prožívat. Když svítí hvězdy už byl méně romantický počin, hned na začátku jsem hrdince ztrpčila život traumatickým zážitkem. To už nebylo to, co bych chtěla zažít, ale čistá fikce.
Vaše tvorba je laděna eroticky a detektivně. Jak Vás napadla tato kombinace?
Píšu hlavně o vztazích a běžném životě, ale kromě toho mám ráda napětí a detektivní zápletky. Psát čisté detektivky, tedy krimi, kde jde jen o vyšetřování zločinů, by ale neladilo s mým naturelem. A proto je každá kniha především příběhem hlavních hrdinů s jejich osobními zážitky, trably a vším, co k životu patří. A že k němu patří i erotika, nelze popřít. Proto ji do knih vkládám také, nicméně má spíš odlehčující roli. Zjemní děj a čtenář si na chvíli oddechne od krvavých vražd a jiných hrůz.
Čerpáte občas náměty i z vlastních zkušeností?
Opravdu minimálně. Do knih se spíš otisknou mé myšlenky, možná i momentální duševní rozpoložení a všeobecné životní postoje, ale zážitky ne. Pokud použiju něco osobního, pak jsou to pouhé střípky, a ve vyfabulovaném ději se ztratí. Tvoří možná tři procenta děje.
Jste také autorkou projektu „S vínem nad knihou“. O čem tento projekt je?
Napadl nás s kamarádem, který je vinař a miluje knihy. Víno a kniha k sobě tak nějak příjemně ladí. Obojí se hodí k chvílím odpočinku, pohody. A tak jsme spojili řízenou degustaci se scénickým čtením a pěveckou produkcí, což se ukázalo jako skvělá kombinace. Hosté si vychutnají několik vzorků dobrého vína s výkladem, poslechnou dramaticky podané ukázky z románů, uvolní se při hudbě a zpěvu. Nepořádáme tyto akce často, aby nezevšedněly, ale ty, které se už konaly, měly vždy úspěch. Vínko s knihou zkrátka neurazí.
Založila jste také své vlastní nakladatelství MaHa…
To byl přirozený vývoj. Vystřídala jsem několik nakladatelství, a vždy bylo něco, s čím jsem nebyla spokojená. Založení vlastního podniku jsem zvažovala asi rok a půl, a pak jsem do toho praštila doslova ze dne na den. Chtěla jsem rozhodovat o konečné grafice knih, obálce, marketingu a tak podobně. Jsem organizační typ a neumím zahálet, takže mi nějaká ta práce navíc nevadí. A dnes jsem skutečně ráda, že jsem tento krok podnikla.
V tomto roce jste napsala knihu pro děti Z deníku kočičky Ťapičky. Co Vás k tomu vedlo?
Bylo toho víc. Jednak jsem dostávala spoustu dotazů, proč nenapíšu taky něco pro děti, a pak mé kamarádky začaly zakládat rodiny. Rozhodla jsem se tedy, že pro ty prcky něco vytvořím. Jsem milovník koček, a tak bylo téma nasnadě – přetavila jsem dětský svět do zvířecího a vznikly veselé kočičí příběhy. Knihu vydalo nakladatelství Bookmedia, které se dětskou literaturou zabývá, a ilustrovala ji Bára Kubátová. Děti uvnitř najdou nejen dobrodružství bílého koťátka Ťapičky, ale taky různé omalovánky, úkoly a hledání rozdílů.
Na konci listopadu bude mít křest Vaše nová kniha Hedvábná past. Na co se čtenáři mohou těšit?
Hedvábná past je mou 17. knihou a jde o krimithriller, jehož hlavní hrdinkou je svérázná kapitánka Nina. Ta se svým novým parťákem vyšetřuje sérii bestiálních vražd, přičemž vrah je doslova jako démon – udeří a zase zmizí, bez jediné stopy. Kriminálka pracuje s několika vyšetřovacími linkami, a celé je to docela zamotané… Víc ale prozrazovat nebudu, snad jen, že jde o kombinaci napětí, krimi, lásky a romantiky. Samotný křest, po kterém následuje i autogramiáda, doprovodí hosté Renata Drössler, Slávek Boura, Robert Jašków a David Matásek. Myslím, že to bude skvělá akce, křty mám moc ráda.
Ondřej Spýťa Syrový
Foto: www.marketaharasimova.cz
