Talentovaná studentka konzervatoře Anička Pánková: Nejlépe se čerpá energie z publika.

Studuje rockovou operu na Mezinárodní konzervatoři v Praze, věnuje se herectví, miluje Lucii Bílou a jejím životním snem je Hudební divadlo Karlín. Jak talentovaná studentka začínala v umělecké sféře a jaká je její vize pro budoucnost, dočtete se v rozhovoru.

Aničko, vzpomínáte si, kdy jste poprvé začínala v tzv. “umělecké sféře”?

Asi ve třech letech jsem poprvé začala tancovat balet. Poté se to nějak přesunulo k herectví a má životní touha byla být herečkou. Jezdila jsem na herecké tábory. Poté jsem poznala Lucii Bílou a ta mě ovlivnila tak, že jsem šla studovat Mezinárodní konzervatoř v Praze.

Setkání s Lucií Bílou

Jaký obor studujete?

Studuji rockovou operu a v rámci oboru mám i to herectví, které mě učí Simona Prasková.

Herečka Simona Prasková, Mezinárodní konzervatoř Praha

Takže se zaměřujete i na zpěv a navíc na rockovou hudbu?

Ano, miluji rockovou hudbu, ale nevím zda je to přímo obor, který chci v budoucnu dělat. Spíše mou vizí jsou muzikály, kde se mísí snad všechny umělecké obory, jak herectví, tak zpěv a v neposlední řadě i tanec.

Jak hodnotíte studium na Mezinárodní konzervatoři v Praze?

Úžasně. Opravdu mi to hodně moc dává. Jsou to úžasné zkušenosti a jsem za to velmi vděčná. Člověk ale nesmí usnout na vavřínech a jít do toho i s tím, že to mnohdy bude náročné.

Jaké české, ale i světové muzikály se Vám nejvíce líbí? 

Určitě Bídníci a z českých mám v současné době hodně ráda Carmen, Mamma Mia a Rebelová.

Vystupujete nyní v nějakém představení?

Původně pocházím z Olomouce a zakládáme tam nové “Hanácké divadlo” a jsem tam zařazena v kategorii herci. Premiéra by měla být v září tohoto roku.

Inspirujete se od někoho?

Určitě od Lucky Bílé, tu miluji. Dále mám ráda Janu Kratochvílovou a ze zahraničních Janis Joplin.

Máte vizi, že byste v budoucnu vydala i vlastní album?

Rozhodně, ale chtěla bych mít vlastní skladby ze všech hudebních stylů, přes šanson, pop, rock ad.

Jak hodnotíte vývoj české hudební scény?

To je těžké. Myslím si, že tam, kam to má jít, to jde.

Když se vrátíme zpátky k tomu herectví, přemýšlela jste někdy o filmu?

Ne. Film mě neláká, chci se angažovat hlavně v divadle. Tam můžete nejlépe vyjádřit své emoce a čerpáte energii z publika. Je ale pravda, že občas točím takové malé epizodní role, ale to je spíše příležitostní záležitost.

Jaké české herce máte nejraději?

Miluji Dagmar Havlovou a Jiřího Dvořáka.

Chtěla byste jednou působit i v zahraničí?

Musím říci, že prioritou je pro mě Česká republika. Cítím se jako Češka a nikdy svou scénu nezradím. Chci se angažovat především zde, jelikož česká kultura je moje láska.

Máte nějaký životní sen?

Hudební divadlo Karlín. To je moje největší vize a doufám, že se mi jednou splní.

Ondřej Spýťa Syrový

 

 

 

 

Komentáře