Teolog Kalous: Láska druhých nám dává pocit vlastní hodnoty.
Každý člověk touží po lásce. Stačí se zaposlouchat do textů populárních písniček nebo nahlédnout do časopisů – ze všech stran se ozývá lidská touha po lásce, touha být milován jiným člověkem, být někým bezvýhradně přijímán. Láska druhých nám dává pocit vlastní hodnoty.
Touha a potřeba lásky má nejrůznější motivy – být milován, uznáván a ceněn, touha být zaopatřen, nezůstat sám, založit rodinu, najít ve svém životě nějaký smysl. Bez lásky se člověk cítí sám, má strach z budoucnosti, ze stáří. Je známo, že mnozí lide si bez partnera nebo bez harantů připadají bezcenní.
Kolem lásky krouží už malé děcka. Žárlí, pokud se rodiče venují více jednomu ze sourozenců. Ve škole chlapci ( pokud nejsou gayové) spolu vedou mocenské boje o přizeň děvčat. Děvčata zase touží co nejdříve získat nějakého přítele, aby se necítily méněcenná. Většinou však ještě jde o nezralé formy lásky a hledání vlastní identity. V pubertě se již začíná projevat síla lásky. Nejsem uznáván a ceněn, nýbrž jsem skutečně milován. Právě chlapci a děvčata sní o lásce, která má doslova kouzelnou moc. Omamnou moc zamilovanosti prožívají mladí lidé tak intenzivně, že by se všeho vzdali, jen aby směli milovat a být milováni. Dle přísloví: Láska hory přenáší…
V životě lidí hraje důležitou roli i rodičovská láska. Zkušenosti ukazují, že čím méně naše touha po rodičovské lásce dochází k naplnění, tím méně normální jsou naše vztahy k rodičům a později i k životním partnerům. Jistě známe ve svém okolí ženy, které věnují veškerou energii na to, aby si jich otec neustále všímal. Znovu a znovu však prožívají zklamání. Jiné se nedokáží oprosti od matky, touží po její lásce a zároveň ji nenávidí, protože se jim matčiny lásky nedostává. Z lsáky k matce se potom stává podivná směs lásky a nenávisti. Jistě známe v našem okolí muže, kteří touží po rodičovské lásce své matky, ale kdykoliv se s ní setkají, vždycky se pohádají. Jsou uvězněni ve vztahu k matce a nejsou už schopni skutečně milovat svoji ženu, partnerku, partnera.
Je jistě krásné milovat a být milován. I přes častá zklamání lidé znovu a znovu touží po lásce, po jakési věčné lásce. Mnozí lidé se proto opětovně zamilovávají a prožívají zamilovanost jako zdroj kouzelné obnovy. Pokaždé jakoby v nich cosi ožije. Vychutnávají si svou zamilovanost ˇa šedivý všední den se projasní a oni ( ti zamilovaní) se vnášejí ( tedy tak si připadají) v oblacích.
Ovšem lidé, kteří již mnají znalosti a zkušenosti a také nějáké ty desetiletí života, tak vědí, že stav zamilovanosti netrvá dlouho.
V dnešní době, když to vidíme dnes a denně v tisku, a v dalších masmédiích, jak se celeberity i politici reozvádějí, rozcházejí a hledají další vztahy, jako by se nic nedělo.
Zralí lidé ovšem touží po takové lásce, kdy manžel, manželka, partner, partnerka, přítel sní o trvalejší lásce, ve které je ukryta touha po spolehlivosti a věrnosti, po bezpečí a perspektivní budoucnosti. Touží po takové lásce, kdy partner stojí vždy při tom druhém a přijímá ho takového jaký je, s veškerými proměnami, které přináší život. Jemn taková láska dává člověku pravé pocity štěstí, ocenění, životního naplnění a bezpečí.
Když ve vztahu lidé prožívají zklamání, ozývají se 2 hlasy. Jeden křičí – jdi pryč a miluj jiného, uteč a zamiluj si jinou! Druhý tiše domlouvá – vrať se a uč se milovat jinak, lépe.
Kde takovou lásku hledat, nebo kde se ji naučit? Kde najdeme sílu, energii a moudrost, abych svého manžela, partnera, přítele, manželku, partnerku, přítelkyni, přítel přítele…, ale i rodiče a i haranty a i lidi kolem nás uměli milovat opravdovou láskou? Vypráví nám o tom Boží slovo Bible o dokonalé lásce.
V Božím slovu v Bibli se můžeme dočíst, že Bůh (Pán Ježíš Kristus) je zdrojem dokonalé lásky, láska je vlastně podstatou Boží osobnosti. Boží láska je nesrovnatelně hlubší než láska rodičů k harantům nebo partnerská láska. Sám Bůh o sobě říká, že je Láska. Láska, která dovede odpouštět, obětovat se za druhé, nemyslet jen na sebe. Boží lásku nemůže utlumit hněv, neodvrátí se kvůli neposlušnosti nebo nevěrnosti. Bůh, který je ve všem dokonalý, je dokonalý i v lásce.
A tento Bůh, který je naším Stvořitelem, toužil od samého počátku světa žít s lidmí v dokonalé lásce a harmonii. Připravil vše v nádherném ráji. Člověk se však od Boha odvrátil. Nechal vstoupit do svého srdce hřích, který je ničitelem lásky. Od té doby všichni lidé, i když touží po lásce, nejsou schopni dojít jejího naplnění. Brání jim v tom oddělení od Boha – věčné a dokonalé lásky.
Bůh však připravil východisko: z lásky k nám poslal svého Syna – Pána Ježíše Krista, aby je zachrnánil z věčného odloučení. Pán Ježíš Kristus nás vykoupil, když zemřel na kříži za naše hříchy. A nyní každý, kdo v něho věří, bude po smrti žít v nebi opět ve společenství s Bohem a s lidmi v harmonii dokonalé lásky. A navíc – už zde na Zemi prožívá skutečnou proměnu srdce. Učí se milovat všechny kolem sebe Boží láskou. Láskou, která je jediná, přináší našemu životu to pravé ořechové naplnění. Čtěme Boží slovo Bibli a poznávejme Boha, abychom poznali, co je to pravda, spravedlnost, milosrdenství, víra, naděje a také láska.
Na přiloženém fotu jsou vyfocení 2 sliční mladí lidé Pavel a Eliška a už spolu nějákou dobu chodí a mají se velmi rádi tou největší možnou láskou, kterou si mohou navzájem dávat a podpírat se vzájemně ve všech starostech, radostech, atd. A teď jsem se dozvěděl, že tito 2 mladí lidé si půjdou o prázdninách poslechnout kázání o Bohu do jedné křesťanské církve. Plánují se to co nejdříve. A i těmto sličným mladým lidem Pavlovi a Elišce to dá další energii a posilu, že vždy mohou spolehát nejen na sebe navzájem, ale i na Pána Boha – Pána Ježíše Krista – Ducha svatého a Boží slovo Bibli. A to platí pro každého člověka, jak pro toho Pavla a Elišku, tak i pro každého člověka na této planetě, každý má k Bohu otevřené dveře a může k němu najít cestu. Bůh nedělá rozdíly mezi lidmi, ale má rád každého člověka.
Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je luáska. V tom je láska: ne, že my jsme si zamilovali Boha, ale že On si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. (Bible, 1.list Janův 4/8-10)
Bc. Oldřich Kalous, 13.7. 2015
Zdroj fotografie: Archiv Oldřicha Kalouse