Veronika Kolářová: Není práce jako práce I.

Jak se připravujete do práce? Každý všední den vstáváte v 7:00, osprchujete se, ospale navlečete kalhotový kostým, možná vyřídíte pár obchodních emailů u ranní kávy a pospícháte do kanceláře. Celý den pak pravděpodobně trávíte diskutováním s kolegy, klienty, šéfem, poslíčky. Odpočítáváte povinných osm hodin pracovní doby a už sedíte v autě na cestě domů. Jaký ale máme pracovní den my, herci a herečky erotických filmů?

Čas, na který si řídím budíček je pokaždé jiný, v závislosti na harmonogramu produkce, pro kterou ten den točím. Základem je pořádná sprcha. Důkladně umýt vlasy, precizně se oholit všude, kde je třeba, nanést hydratační krém a hurá do šatny. Dle zadaných instrukcí naházím do cestovního kufříku vše potřebné na scénu- jednou je to office look, jednou kraťásky a barevná tílka prozrazující příliš mnoho pro každodenní nošení, jednou prostě jen desítky a desítky krajek a podvazkových pásů. Honem dopít kafe a hurá do taxíku, ten jediný ví, kde přesně se daná produkce nachází. Pokaždé je totiž na jiném místě. Mnozí si mohou myslet, že jezdit taxíky je zhýralost, ovšem pro mě ne, nemohu si dovolit ztrácet čas hledáním parkovacího místa, které není samozřejmostí a už vůbec ne tlačit se s těžkým kufrem davy ve veřejných dopravních prostředcích. Uznejte sami, to je noční můra pro každého.

,,Dobré ráno“ procedím přes sluneční brýle po odložení zavazadel do pokoje pro modelky. Automaticky se svlékám do naha a soukám se do teplého županu a bačkor. Kdo to kdy viděl, aby měla herečka na scéně otlačeniny od oblečení? Stáhnu vlasy do vysokého drdolu a spěchám do maskérny. Po cestě potkám herce, se kterým dnes budu točit. Už jsem s ním točila mnohokrát a celkem se těším. S úsměvem mu vlepím pusu na tvář a jdu dál. Během jediné hodiny je ze mě ideál ženské krásy: dokonalý make-up a bohatý účes. Mezi několika lidmi pobíhajícími po lokaci se snažím najít tu správnou osobu, která mi pomůže z mého přeplněného kufříku vybrat to nejlepší oblečení. S neblahým výrazem se dozvídám že dnes nepotřebuji vůbec nic. Skvěle. Jdeme fotit!

Víte, že se většina erotických scén před jejím začátkem zdlouhavě fotodokumentuje? Sólo fotky, fotky v páru, fotky soft a fotky hard, což v praxi neznamená nic jiného než nekonečná křeč v obličeji. Nejdřív úsměv, pak ohromný orgasmus. A to v každé pozici. A čím lepší v pózování jste, tím je to delší. ,,Ah výborně, udělej to znovu! Skvěle, skvěle, ještě tomu dej lepší výraz! Ah, výborně!“

Po náročném focení, kdy jsou všichni na scéně ztuhlí a bolaví, se jde na tzv. „soft video“. Tato hloupost putuje na německé televizní kanály, která nepovoluje ukázat víc, než prsa a obrysy nahých těl. Mně to vždycky přišlo zvláštní, vzhledem k tomu, že se Němci ne nadarmo považují za jedny z největších ,,úchylů“. V překladu nejde o nic jiného než o předstíraný sex, kdy se herec pevně tiskne na herečku a snaží se houpat v bocích tak, aby to vypadalo, že vydatně souloží, přičemž oba musejí náležitě ,,hekat“. Už jste si někdy zkusili předstírat orgasmus bez jakékoliv stimulace? Pokud ne, vřele doporučuji, tolik jste se ještě v životě nenasmáli.

Následuje malá pauza. Kuřáci jdou na cigaretu, nekuřáci na facebook nebo bagetu se šunkou, většinou nás nemine ani několik selfie fotek, určenými především k provokaci fanoušků na twitteru. Za několik desítek minut produkce vymění fotoaparáty za videokamery, upraví světla. Já jdu na drobnou úpravu make-upu a jde se na to, proč jsme dnes všichni přišli – na sex.

Pokračování příště

Veronika Kolářová “Belle Claire”, trojnásobná držitelka Oscara

vkself

Komentáře