Víkend s Reginou: NEBOJTE SE VÝJIMEČNÝCH DARŮ
Před nějakým časem jsem pořádala klubový pořad, což je součástí mé práce. Ne všichni lidé se ke mně dostanou a dát co největší osvětu veřejnosti o duchovnu, mezilidských vztazích a zdraví je pro mne poslání. Publikum bylo úžasné, jednota, která z hlediště vyzařovala, byla ohromnou podporou pro mé vystoupení. Po hodině pořadu jsem měla pocit, že se na mě někdo soustředí a to s dost velkou silou. Tento pocit se může stát, ale tato síla byla až zarážející.
Po další hodině pořad skončil a potlesk publika mne jako pokaždé hřál. Děkovala jsem lidem, kteří ocenili moji snahu a opět se dostavil ten zvláštní pocit. Co to může znamenat? A ač jsem do publika neviděla díky reflektorům, snažila jsem se alespoň najít směr. Po pořadu jsem chvilku odpočívala v šatně. Procházela mnou příjemná únava a trochu jsem rozjímala, co vše jsem předala lidem, kteří na pořad přišli. Po chvíli někdo zaklepal a dveře se nejistě pootevřely. „Můžu dál?“ zaznělo tiše a do šatny vstoupila příjemná, asi 40 letá žena. V tu chvíli jsem cítila opět tu zvláštní energii. „Promiňte, že jsem Vás tak přepadla, ale já bych se Vás na něco chtěla zeptat.“ Stála ve dveřích a působila nejistě. „Prosím, posaďte se.“ Z příchozí jsem nemohla zpustit oči. Upoutala mě její aura, která byla silná a barvy měly krásný, čistý obrys. Její energie byla silná a velice příjemná. „Víte, já mám často sny, které se pak splní a někdy se toho i bojím. Jindy jsou to zase předtuchy, které vycházejí. Co s tím mám dělat?“ Trochu sklopila hlavu a začala si rovnat límeček u halenky. „To není nic tak neobvyklého, jsou lidé, kteří mají tyto schopnosti a ve svých životech je využívají. Jak dlouho to máte?“ Moje zvědavost se zvyšovala a hlavně mi tato žena nepřipadala cizí, měla jsem pocit, že ji znám. „No, od smrti mého manžela. Zemřel náhle, při automobilové nehodě. Už jsou to čtyři roky.“ Chvíli bylo ticho a já se snažila napojit na to, co se v ženě odehrává. „Je možné, že s Vámi manžel stále je. Přešel jen do jiného prostoru, ale neopustil Vás.“ „Také si to myslím a i to tak cítím. Věřím, že je jen v jiném čase.“ Její tvář se projasnila. „Co se Vám nejčastěji zdá? Nebo jak vnímáte, co se má stát?“ „Hlavně co se týče našich dospělých dětí a společných známých. Také když něco plánuji na chalupě nebo v zaměstnání a opravdu to vychází. Jen někdy váhám, jestli je to vůbec možné.“ „A co teď třeba v poslední době vyšlo?“ „Zdálo se mi, že můj syn odřel auto a manžel se jen usmíval, že se nemám bát, že se nic jiného nestane. No a po čtrnácti dnech opravdu volal můj syn, že se trošku zpozdí, protože měl menší nehodu na cestě z práce. Nebo jindy jsem měla objednanou firmu na chalupu na čištění studny. Sen mi ukázal, že tato firma není vhodná, abych ještě počkala. Po měsíci mi moje známá dala telefonní číslo na firmu, která tu samou práci vykonala za poloviční cenu. Někdy se mi ukáže někdo ze známých, u kterých mají přijít zdravotní problémy nebo nějaké starosti. A to mě děsí…“ Vyprávění této ženy mě nadchlo, i když její určité obavy jsem chápala. „Víte, podle mne jste dobré médium a vlastně je vše v pořádku. Je asi pochopitelné, že o tom nemůžete s nikým mluvit, ale Vaše situace není tak ojedinělá. Je více lidí, kterým se tato schopnost objevila po odchodu někoho blízkého a Vy jste jedna z nich. Navíc Vaše aura má krásný čistý tvar, jste žena čestná a obětavá. To vše je Vám v tomto životě pomocí, a protože věřím, že nic není náhoda, přichází k Vám pomoc v tomto podání. Vždyť Vy sama
můžete pomáhat lidem. Tuším, že je to Vaše poslání. Jaká je Vaše profese? Žena se pousmála. „Celý život pracuji jako zdravotní sestra na chirurgii, ale mám pocit, že bych mohla pomáhat víc.“ Cítila jsem, že dar, který má je ještě skryt někde uvnitř jejího nitra. „Jste dost senzitivní a máte energii, která by mohla pomoct mnoha lidem. Zkuste to využít ve své praxi.“ Tato myšlenka plula z mých úst automaticky. „Víte, mne by nejvíc bavilo pracovat s lidmi, kteří mají problém s pohyblivostí. Opravdu často se mi stává, že se pacientům uleví, když se jich dotknu. Ale neumím to ovlivnit, přichází to samo a jen u některých lidí.“ Žena se odmlčela a bylo na ní vidět, jak usilovně přemýšlí. „Vy si vážně myslíte, že bych se o tyto věci mohla zajímat nějak hlouběji?“ „Určitě a moje intuice mi říká, že máte před sebou nějaký velký úkol. A to, že máte sny a vize berte jako součást svého života.“
Čas plynul a po roce se mi tato žena opět ozvala. „To, co se mi stalo, mi nebudete věřit.“ Naše setkání bylo srdečné. „Tak jak si vedete?“ Tato otázka vlastně vůbec nebyla třeba, žena začala sama hned vyprávět. „Zdravotní sestru dělám stále, ale navíc jsem začala masírovat a mám velmi dobré výsledky. S manželem už kontakt nemám. Jednou se mi zjevil ve snu a pravil, že už mne dál pomáhat nebude, protože ho budu kolébat. Tentokrát jsem nepochopila, co mi tím chtěl říct. Po dvou měsících mi oznámila moje dcera, že je těhotná a pak jsme se z ultrazvuku dověděli, že to bude chlapec.“ Při jejím vyprávění mi přejel mráz po zádech. „No to je úžasné, takže duše Vašeho manžela bude opět s vámi.“ Tento zážitek na mne velmi zapůsobil. Po narození chlapečka jsem dostala zprávu, že je krásný a zdravý a má oči jako jeho zesnulý děda.
Regina Ivana Sádlová Kupcová
