Zpěvačka Marie Hanzelková: S lidovkami jsme měli narvané sály!
Jako sólová zpěvačka natočila Marie Hanzelková řadu hitů, které se hrají dodnes. Úspěchu ale dosáhla i ve dvojici s Jiřím Škvárou. Vydavatelství Česká muzika, kde vydali 6 CD a 4 DVD To bývaly hity o nich dokonce prohlásilo, že už nečekalo, že by se jim podařilo najít tak vyrovnanou dvojici, která by mohla předčit legendárního Evu a Vaška…
Kdy jste začala zpívat?
„Od malinka. Moje máma zpívala a mě brala už od čtyř let s sebou. Ještě jsem neuměla noty a už jsem zpívala sólička. Chodili jsme s ní celá rodina. Mám čtyři sourozence a všichni zpívají! Táta byl kapelník a měl na Moravě svoji kapelu, napsal i vánoční mši. Zpívali jsme od malinka při umývání nádobí, při uklízení, na školách potom ve sborech. Všude se zpívalo.“
Vystudovala jste zpěv, nebo jiný obor?
„Byla jsem administrativní pracovnice, vystudovala jsem původně ekonomickou školu. To jsem dělala asi čtyři roky, ale pořád jsem zpívala a měla svoji kapelu. Až potom mě vytáhli do Prahy, a já tu vystudovala konzervatoř.“
Měla jste nějaký vzor?
„Když jsem chodila na školu, zbožňovala jsem Jarmilu Šulákovou. Chytala jsem z rádia její nové písničky, všechny jsem je uměla nazpaměť. Potom ještě Ivetku Simonovou a Hanu Hegerovou.“
Ovlivnily vás?
„To se až tak nedá říct. Člověk si najde svůj styl, ale milovala jsem jejich písničky.“
A některé, třeba z dechovky, jste také nazpívala…
„Znám lidi, kteří říkají, že dělají jen jeden žánr. Ale podle mě je to nesmysl. Když je hezká písnička, a je jedno, zda z dechovky, nebo lidová či jazzová, ale když je melodická, pěkná a člověk si je rád poslechne, tak proč by si ji nezazpíval! Viděla jsem to na tancovačkách. Když přišla lidovka, jak juchali a skákali! Tak to je, je to v nás.“
Působila jste jako sólová zpěvačka, vydala řadu alb už od 70. let. Co v té době považujete za svůj největší hit?
„Bylo jich víc. Kolíbej se, kolíbej – to byla vůbec první písnička s Ostravským rozhlasovým orchestrem. Tu jsem zpívala na soutěži Polská píseň. Nejvíc se líbila písnička Jen pírko havraní. A když jsem pak přišla k Bukanýrům, dělali jsme zajímavé písničky. Dvě šly do odstrčeného šuplíku a nesměly se vysílat. Jana Kratochvílová tam zpívala Song Song a já Sing Sing. Komunisti to zakázali, že je to o vězení!“
S Bukanýry jste nazpívala hodně písniček. Proč myslíte, že měly takový úspěch?
„Byly to lidové písničky v moderní úpravě, a to dělalo hodně. Třeba Ohni, ohýňku hřej a další věci. Vždycky jsem byla nějakou dobu na něco zaměřena. Taneční věci jsem ale dělala pořád. Lidové písničky jsem zpívala právě s Bukanýry, ale ti měli i vlastní věci, skládali si je a upravovali. Byl tam s námi i manžel Marušky Rottrové. Byla to skvělá doba. Byli to fajn kluci a byla s nimi sranda.“
Lidové písně jste zpívala i s Kučerovci…
„Ano, zase v moderní úpravě. Dělali jsme to ale jinak, než původně. Pan Kučera byl hodně nemocný a chtěl pracovat. A my mu řekli: Ano, ale jinak, moderně! Pak jsme měli narvané sály, to bylo úžasné. A tak se to pořád opakovalo. Teď máme třeba hit s Jirkou Škvárou Orchidejí pár.“
Jak vlastně k vaší spolupráci došlo?
„Začalo to v rozhlase, ještě jsme spolu nezpívali. Vždycky za mnou přišli a říkali: Kolegyně, máme tu nějaké písničky, nazpívej si to. Pak jsme s Jirkou zjistili, že nám některé písničky společně sednou a dali jsme se dohromady. Je to úžasný kluk, kolega, pohodář. Pak jsme dostali spolu nabídky na akce, na dlouhé šňůry, udělali jsme si cédéčko, a těch se prodalo hodně, protože jej lidi chtěli, to bylo fajn. A pak mě oslovil Karel Peterka, jestli bych nenazpívala celý komplet.“
Jak jste reagovala?
„Řekla jsem, že sama ne. Zpěvačka sama nemůže natočit během půl roku šest cédéček a čtyři DVD. Řekl mi, že tedy s někým a nabízel mi Josefa Zocha. Jenomže ten zpíval country. A tak jsem mu pověděla o Jirkovi. Vlastně jsem z něj udělala hvězdu.“
Jak se vám s televizí Šlágr pracovalo?
„Vysílají nás, je to reklama, a to je fajn. Když budou nové písničky a budou zaranžované, tak se i natočí. Musíme počkat a doufám, že zas něco vyjde.“
Jak hodnotíte vývoj české hudební scény?
„Jsou někteří mladí, kteří umějí zpívat a jiní, co neumějí zpívat a dělají si věci jenom studiově, což taky není dobrý. Jsou hvězdy a nejsou hvězdy. Ti, kteří je vysílají a kteří je nevysílají. I když tady se spíš nevysílá, než vysílá. Není to tak, jak to bývalo. Vznikla, jak já říkám, mafie. Nepustí ty, co mají velký talent a nemají lidi kolem sebe. Kdysi jsem sedávala v porotě soutěže Slavíček, pro děti od první do osmé třídy. Tam bylo jasně vidět, kdo talent má a kdo ne. A to už dneska zase není, to zrušili. Československo má talent či Superstar je podle mě protekční paskvil.“
Máte ještě nějakou vizi, co byste chtěla realizovat?
„Natočit ještě nové CD a písničky. Píšu hodně i texty a přeju si, aby se mi hodně dařilo i v tom textování a měla dobré skladatele. Musí se pracovat, pracovat a pracovat.“
Ondřej Spýťa Syrový
